NATO

NATO - Vlajka Severoatlantické aliance. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Čtrnáct let v NATO. Vstup Česka mezi spojence nebyl vůbec jistý

  • 58
Je to přesně čtrnáct let, co Česká republika 12. března 1999 vstoupila společně s Maďarskem a Polskem do Severoatlantické aliance. A ačkoli se to dnes příliš neví, přijetí Česka do Aliance nebylo úplnou samozřejmostí.

Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO jako první postkomunistické země v první vlně rozšiřování Aliance.

Cesta Česka mezi spojence v NATO

Diskuse o možném vstupu země do NATO začala už po listopadu 1989. Na jaře 1994 se Česká republika připojila k aliančnímu programu Partnerství pro mír, který je považován za jakýsi předstupeň členství. O dva roky později pak čeští zástupci předali Alianci dokumenty nutné k zahájení rozhovorů o plnohodnotném členství. Pozvánku ke vstupu do NATO dostala Česká republika na summitu Aliance ve španělském Madridu v červenci 1997.
Přístupové protokoly pak stvrdil svým podpisem tehdejší prezident Václav Havel přesně 26. února. Slavnostní akt se odehrál v Trůnním sále Pražského hradu. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.

Ministři zahraničí tehdy předali ve městě Independence v americkém státě Missouri své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny. Česko zastupoval Jan Kavan, ministr zahraničí v tehdejší vládě nynějšího prezidenta Miloše Zemana.

"Jsme odhodláni nebýt pro NATO břemenem, nýbrž právě naopak. Jsme připraveni splnit naši část odpovědnosti a závazku členských států a dostát všem povinnostem, které z členství vyplývají," řekl tehdy během ceremoniálu Kavan.

Vstup Česka do Aliance nebyl přitom samozřejmostí, ke které by se Západ jen tak uvolil. "Naše členství v NATO po téměř patnácti letech je dnes již téměř úlohou skoro do učebnic dějepisu. Pro studenty nezáživná samozřejmost, pro pamětníky nesamozřejmý historický zlom," konstatoval sociolog Ivan Gabal. Připomněl neklidné období, kdy se o členství postkomunistických zemí teprve vyjednávalo.

"Kdo si pamatuje napětí před summitem v Madridu, zda dovnitř půjde jen Polsko nebo ještě někdo další, si vzpomene, že tehdy spíše převládal úzkostný pocit nového dělení Evropy než vize jejího spojování," uvedl Gabal.

Silné spojenectví změnilo za ty roky nejviditelněji především českou armádu, která si výročí vstupu do Aliance připomíná ve většině jednotek. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla armáda prošla radikálními reformami, včetně zrušení povinné vojenské služby a profesionalizací.

"Dnes můžeme naprosto jednoznačně říci, že vstup do NATO byl pro Českou republiku a její armádu rozhodně krok správným směrem, který ji posunul kvalitativně mílovými kroky dopředu. Celá armáda se za tu dobu od základů změnila," řekl pro natoaktual.cz Pavel.

ANALÝZA: Naše NATO, po téměř patnácti letech

Zatímco před dvaceti lety si podle něj ještě s sebou armáda nesla dědictví armády budované podle zásad Varšavské smlouvy, dnešní česká armáda je naprosto srovnatelná s jinými uznávanými světovými armádami.

"Je vyzbrojená nejmodernějšími zbraněmi a technikou. Naši vojáci se stali zkušenější, otevřenější a sebejistější a v ničem si nezadají s vojáky našich koaličních partnerů. Jejich nasazení a schopnosti jsou v Alianci vysoce ceněny," dodal Pavel.

Nikdy v minulosti nebyla podle něj obrana a ochrana České republiky garantována lépe. "Se současnými zdroji bychom v dnešní době nebyli schopni obranu zajistit sami," konstatoval Pavel. Sázka na kolektivní obranu je proto jedinou možnou volbou. "Jinak bychom potřebovali mnohonásobně vyšší počty vojáků i finančních zdroje," dodal Pavel.

Češi jsou v NATO spokojení

Nedávný lednový průzkum agentury CVVM ukázal, že o potřebnosti NATO je přesvědčeno 62 procent Čechů. Opačný názor na Alianci má 23 procent. Tři pětiny Čechů si podle průzkumu také myslí, že jednání NATO příznivě působí na bezpečnost jeho členů.

Nejpříznivěji je hodnocen vliv NATO na bezpečnost svých členů, na mír a stabilitu v euroatlantické oblasti a na vzájemné vztahy mezi členskými státy.

Jednání navenek je vnímáno o něco méně pozitivně – působení NATO na mír a stabilitu v jiných částech světa hodnotí příznivě 36 procent obyvatel, 40 procent obyvatel pak příznivě vnímá působení NATO na vztahy svých členů s jinými zeměmi. Přínos NATO k řešení hrozby terorismu vnímají pozitivně přibližně dvě pětiny (43 procent) občanů.

, natoaktual.cz

Video