"Stojí za to postavit se násilí a lži," řekl premiér v demisi Jíří Rusnok, který se spolu s předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou a místopředsedkyní Senátu Alenou Gajduškovou zúčastnili vzpomínky u Českého rozhlasu.
Němcová v projevu přirovnala tehdejší hlasování parlamentu o vstupu vojsk k současnému rozpuštění dolní komory. Věří ale prý, že zemi čeká jiný osud.
Ve spodní části Václavského náměstí si zase mohou lidé prohlédnout dobové dokumenty a sovětský obrněný transportér. Panely s fotografiemi bojů v pražských ulicích, ale také s dobovými nápisy jako třeba "vykuř si svou machorku raději doma na dvorku" připomíná na pražském Můstku výstava Kolik vám bylo v roce 1968?
Atmosféru prvních hodin a dnů po invazi vojsk Varšavské smlouvy doplňuje plátno s historickými záběry a přenosy Českého rozhlasu. Na místě stojí i sovětský obrněný transportér a dobová sanitka. Akci za podpory pražského magistrátu, Vojenského historického ústavu a Sdružení nového města pražského uspořádal aktivista Jiří Kunc.
U pamětního místa sebeupálení Jana Palacha mezi magistrálou a Národním muzeem si oběti srpnové invaze připomněli zástupci hnutí Bez komunistu.cz. Na prostranství umístili železnou klec, která má symbolizovat nesvobodu komunismu, a panely s fotografiemi a životopisnými daty lidí, které zabili vojáci okupantských vojsk.
Hnutí Bez komunistu.cz pořádá již 226. den řetězovou hladovku. Každý den ji drží někdo jiný a připomíná si tak konkrétní oběť. Podle Petra Marka z Bez komunistu.cz se na den výročí k hladovce přihlásil režisér Miloš Forman, za kterého ji drží jeho rodina včetně synů Matěje a Petra. Hladovkou chtějí vzpomenout na sedm chlapců, kteří zemřeli u budovy rozhlasu.
V dalších dnech se k hladovce připojí další známé osobnosti včetně šéfky Sněmovny Miroslavy Němcové, režiséra Jana Hřebejka nebo zpěvačky Marty Kubišové, dodal Marek.
Srpnovou okupaci si do centra Prahy přišli připomenout i mimopražští a cizinci. "Dodnes si ty strašné události ze srpna pamatuji, pořád si vybavuji jména vašich politiků - Dubček, Černík, Smrkovský... Tenkrát jsem se začal i učit česky," řekl asi šedesátiletý Ukrajinec z Kyjeva.
Konat se budou také shromáždění aktivistů. Na Staroměstském náměstí se sejdou na akci zvané Občané proti okupaci - včera tanky, dneska banky. Náměstí republiky bude ve znamení shromáždění občanského sdružení Publicum Commodum.
Knihovna Václava Havla a Ústav pro studium totalitních režimů pozvali do Česka lotyšského disidenta Aldise Cilinskise, který po vpádu armád proti tomuto postupu protestoval. Posléze byl sovětským režimem pronásledován.
Výročí si připomenuli také senátoři v úvodu své schůze. Na návrh předsedy horní komory Milana Štěcha uctili minutou ticha památku všech obětí invaze.
V Liberci zazněl Havlův projev
Devět mrtvých a 45 zraněných nechali za sebou okupanti před 45 lety v Liberci. Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy si na libereckém náměstí připomenulo přes 200 lidí. Zazněla i část nedávno objeveného záznamu projevu Václava Havla, který dění ze srpna 1968 komentoval spolu s hercem Jan Třískou z libereckého rozhlasového studia.
"Havla i Třísku jsem tehdy slyšela v rádiu. Byl i přímý přenos z pohřbu lidí, které tady zabili. Havel i Tříska na něm mluvili," zavzpomínala 83letá pamětnice srpnové invaze v Liberci Růžena Blažíčková. Společně s dalšími byla tehdy na náměstí, když sovětský tank pobořil podloubí hotelu Radnice.
Liberec byl v srpnu 1968 prvním velkým městem na cestě okupačních tanků a také místem prvních ostrých střetů s okupanty, první incident nastal už po třetí hodině ranní. Tanky a další vojenská technika v plné bojové pohotovosti totiž mířily do Prahy z Polska.
Před 45 lety překročily armády pěti států východního bloku hranice Československa, bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100 tisíc vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků a 6000 tanků.
Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, pobyt sovětských vojsk byl legalizován v říjnu 1968 Národním shromážděním smlouvou o jejich dočasném pobytu. Ten se nakonec protáhl na 23 let.
Invaze a moskevský diktát zastavily takzvané Pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo normalizační období, které ukončil až listopad 1989.
