Na dění roku 1939 zavzpomínal při pietě u Hlávkovy koleje tehdejší student Vojmír Srdečný.
"Před 74 lety jsme se dostali z jednotlivých kolejí do Ruzyně, kde jsme byli očíslováni a v odpoledních hodinách vlakem vysláni směrem na Drážďany do Sachsenhausenu. Po půlnoci ze 17. na 18. listopadu 1939 jsme prošli branou koncentračního tábora se známým nápisem Arbeit macht frei. Toho dne nás jí prošlo 1 081, z toho jedna čtvrtina byla kolem dvaceti let," popsal Srdečný.
Nejvíce se mu v koncentračním táboře do paměti vryl zážitek z 18. ledna 1940. "Byla to mimořádná zkouška mrazem, 15 tisíc heftlinků stojí na apelplacu v 28stupňovém mrazu kolem tří hodin. Jeden z nejstrašnějších zážitků v lágru, kdy několik desítek vězňů ve stoje zmrzlo a padlo bez života k zemi," popsal Srdečný.
Obdobná situace se podle něj opakovala 8. února 1940. "Blokführer von Depsen z bloku 52, křídla B vyhnal studenty do mrazu a dal je zaházet metrovou vrstvou sněhu. Pod ní leželo 120 kolegů asi jednu hodinu, z nich pět nepřežilo," popsal pamětník.
Václav Klaus: 17. listopad byl nejvýznamnějším okamžikem moderních dějin:
Na Národní třídu dorazili expremiér i bývalý pražský primátor
Premiér v demisi Jiří Rusnok připomenul historické události s tím, že šlo o projev odvahy studentů postavit se proti nesvobodě. "Postavili se proti systému založenému na lži, nenávisti a násilí, který bral člověku jeho základní práva a popíral samu podstatu života," uvedl premiér v demisi k událostem roku 1939.
"Byly zahájeny zásadní politické a ekonomické přeměny v naší společnosti. Zhroutilo se bipolární rozdělení světa a nastal čas na budování nového bezpečnostního, politického a hospodářského světového pořádku," podotkl politik k roku 1989.
"Smrt Jana Opletala a události 17. listopadu 1989 mají pro nás nadčasový význam. Připomínají nám ideály svobody a demokracie, ale také ty, kteří položili za tyto ideály své životy. Je proto naší povinností dále předávat toto poselství i těm generacím, které se již narodily ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Pouze tak si můžeme naši svobodu uchovat," doplnil premiér v demisi.
Ten od vysokoškolské koleje vyrazil také do podloubí Kaňkova paláce na Národní třídu. Tam svíčku dopoledne zapálil u pamětní desky také bývalý prezident Václav Klaus nebo někdejší premiér Petr Nečas a exprimátor Pavel Bém. Všichni tři se na místě sešli ve stejnou dobu.
Jako každý rok i letos politiky vítala malá protestní skupina. Několik lidí na ně pokřikovalo, že to jsou oni, kdo rozkradli stát a že kvůli tomu se tady klíčemi nezvonilo. Poznámky na adresu Klause nenechaly chladným bývalého poslance a člena ODS Jana Vidíma a uťal je otázkou, koho nespokojenci v minulých volbách volili.
Svaz bojovníků za svobodu chce přejmenovat státní svátek
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička před Hlávkovou kolejí řekl, že 17. listopad je Mezinárodním dnem studenstva. Politikům vytkl, že v Česku je toto z povědomí lidí odsouváno.
"Název státního svátku, který je v současném kalendáři, neodpovídá historickým skutečnostem," podotkl Vodička. To, že se svátek jmenuje Den boje za svobodu a demokracie. "To je jednou z příčin, proč se zejména v povědomí mladé veřejnosti a v národní historické paměti znalosti o událostech z listopadu 1939 vytrácejí a současně s tím, bohužel, rovněž jejich význam a odkaz. Přitom nebýt studentů v roce 1939, nebylo by ani studentů v listopadu 1989," připomenul.
Vodička proto apeloval na politiky, aby státní svátek přejmenovali. "Nový svátek by se mohl jmenovat Mezinárodní den studenstva - den boje za svobodu a demokracii," navrhl předseda svazu.
Zeman u piety chybí, bývalý tajemník ÚV KSČ ne
Pietních akcí se v neděli neúčastní prezident Miloš Zeman, a to kvůli zraněnému kolenu (více o jeho zdravotním stavu čtěte zde). Místo něj kytice položili hradní ceremoniář Jindřich Forejt, kancléř Vratislav Mynář a šéfka tamějšího odboru spisové a archivní služby Libuše Benešová.
Roky 1939 a 198917. listopadu 1939, dva dny po pohřbu nacisty postřeleného studenta Jana Opletala, dal Hitler uzavřít české vysoké školy a nařídil zlomení odporu vojenskou silou. Devět vedoucích představitelů studentů bylo popraveno, 1 200 odvlečeno do koncentračních táborů. 17. listopadu 1989 si studenti připomínali 50 let staré události. Veřejná bezpečnost demonstraci brutálně potlačila, nárůst odporu proti režimu v dalších dnech vedl k jeho pádu. |
Kromě vzpomínkových akcí se v neděli odpoledne budou v hlavním městě konat také demonstrace pravicových i levicových extremistů nebo satirický karnevalový průvod, pořádaný občanskými spolky sdruženými do iniciativy Fór_um.
Pohotovost proto mají stovky policistů. Podle mluvčího pražské policie Jana Daňka budou v ulicích zasahovat kriminalisté, dopravní a pořádkoví policisté i antikonfliktní tým. Pochody ohlášené na nedělní odpoledne pravděpodobně krátkodobě omezí dopravu.
Na pietu přišli i komunisté
Uctít památku Opletala a Sedláčka přišli ke Hlávkově koleji i poslankyně KSČM Marta Semelová a místopředseda strany Petr Šimůnek, uvedla ČTK.
Jejich návštěva se ale neobešla bez incidentu. Semelové plivnul pod nohy mladík v sokolském kroji. Poslankyně novinářům řekla, že přišla, protože boj proti útlaku nebyl ani v dnešní době naplněn.
Minulý týden vyšla najevo informace, že pietního shromáždění u Hlávkovy koleje se jako vyslanec Sněmovny zúčastní i bývalý tajemník ÚV KSČ a současný poslanec za sociální demokracii František Adámek. Problém ve své minulosti nevidí. "Vzhledem k tomu, že jdu k Hlávkovým kolejím, kde se bavíme o studentovi Opletalovi a roku okupace, tak myslím, že tady nehraje to jedno hledisko žádnou roli," řekl.
Takhle si exprezident Václav Havel připomněl 17. listopad 1989 v roce 2009:
