Dolní komora rakouského parlamentu ústavní zákon, který změní česko-rakouské hranice, schválila už v lednu.
Nyní se čeká jen na souhlas spolkových zemí Horní Rakousy a Dolní Rakousy, kterých se změny týkají.
Podnět k výměně dala stálá komise obou zemí, která mapuje situaci na "čáře" a shromažďuje připomínky od místních občanů.
Televize Prima loni upozornila na konkrétní případ. Informovala o tom, že už téměř 33 let stojí mezi jihočeskou Přední Výtoní a rakouským Guglwaldem garáž, kterou si majitel omylem postavil přímo na hranici.
Garáž postavili v roce 1971 manželé Neulingerovi. Na to, že projíždějí železnou oponou, přišli až za pět let. "Najednou se u nás objevila nějaká komise. Zjistila, že celá zadní stěna stojí v Československu," řekla Primě Stefanie Neulingerová.
Vlády obou zemí se už tehdy dohodly, že 111 metrů čtverečních guglwaldské půdy připadne Rakousku a Česká republika dostane adekvátní náhradu.
Hranice s Polskem se teprve bude řešit
Problémy na česko-polské hranici na řešení teprve čekají. Česká republika dluží Polsku už 45 let skoro 369 hektarů území. Naposledy na to upozornil loni v říjnu časopis Týden. Připomněl, že spor má kořeny na konci 50. let minulého století.
Polsko i po skončení druhé světové války vznášelo tradiční územní požadavky na části Těšínska, Oravy a Spiše. Po intervenci Stalina nakonec souhlasilo se stávající hranicí. Dalo si ale podmínku, že se čára musí napřímit a zkrátit.
Smlouva z roku 1958 hranici napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. Hraniční kameny se posouvaly na 85 místech. Jak se ukázalo po propočítání územních zisků a ztrát, Československo získalo skoro 369 hektarů, uvedl Týden.
