Benešovy dekrety jsou podobně jako Jaderná elektrárna Temelín dlouhodobě spornými body česko-rakouských vztahů.
Nařízení československého prezidenta Edvarda Beneše umožnila po druhé světové válce vyvlastnit majetek německy hovořící menšiny a odsunout ji ze země. Představitelé některých rakouských stran pak opakovaně prohlašují, že dekrety a zákon o amnestii z května 1946 porušují morální a právní standardy EU.
Rušení dekretů není na pořadu dne, ačkoliv Spindelegger řekl, že rakouský postoj k dekretům zůstává neměnný. Rakušané by však podle něj rádi dospěli ke společnému pohledu s Českem, který by se stal základem budoucích vztahů obou zemí.
Jak však Spindelegger zdůraznil, záběr komise bude mnohem širší a bude se zabývat například i událostmi z roku 1968 a následujícího období. "Kdy hodně lidí přišlo z České republiky do Rakouska," uvedl.
Kohout k tomu řekl, že ministři v pozitivním ani negativním smyslu neomezovali pole působnosti komise. Podle něj je víc než užitečné, aby odborníci společné historické momenty zhodnotili. "I ty, na které máme odlišné názory," řekl Kohout.
Komise bude osmičlenná, se čtyřmi zástupci z každé strany. Kohout řekl, že jména tvůrci komise oznámí do konce roku. "Ale budou zárukou kvality," řekl.
