Advokátka Irena Benešová, která dceru Jiřího Poppera zastupuje, přitom tvrdí, že se téměř dva roky snažila s Českem i Ruskem dohodnout. Ale odpovědí jí byla ignorance nebo úplný nezájem. Proto se nakonec rozhodla podat žalobu k soudu.
Lisbeth Popper se odvolává na to, že jejich rodinnou vilu nejdříve zabavili jako židovský majetek Němci a po válce ji prezident Edvard Beneš neoprávněně daroval Sovětskému svazu.
"Některé odpovědi na naši žádost o řešení problému byly skoro žalovatelné," stěžuje si právnička.
Například Edvard Kožušník, tajemník předsedy Senátu Přemysla Sobotky, odkázal dceru židovského podnikatele na nález Ústavního soudu řešícího majetek zabavený po válce kolaborantům.
"Kdybychom se ptali v mateřské škole, tak nám odpovědí líp," kritizuje advokátka vědomosti českých politiků o osudech Židů postižených nacismem. Mezi ně patřil i Popper, kterému v roce 1939 vilu zabavila německá říše a udělala si z ní sídlo gestapa.
Po válce, kdy rodina očekávala návrat majetku, prezident Beneš jedním ze svých dekretů pozemek i s budovou daroval Sovětskému svazu. To, že secesní vila i rozlehlá zahrada původně patřily někomu jinému, chtěl vyřešit později. Ale nikdy se tak nestalo.
"Ten majetek nebyl znárodněn ani vyvlastněn. Beneš ho prostě sebral a daroval někomu jinému," tvrdí právnička. A právě krok tehdejšího prezidenta komplikuje vrácení budovy. Všechny instituce, na které se Popperova dcera obrátila, se totiž ohánějí pravidly pro restituci majetku zabaveného po roce 1948.
Ještě svérázněji se k problému postavilo ruské velvyslanectví. Podle Benešové prostě nepřebírá žádné doporučené dopisy a osobní setkání obou stran odmítá.
Server Aktuálně.cz, který na kauzu upozornil jako první, také cituje ze žaloby naznačující, že za Benešovým rozhodnutím mohla stát jeho údajná spolupráce s tajnou policií bývalého SSSR. O té se nedávno zmínil slovenský list Pravda s odvoláním na informace zveřejněné ruskou rozvědkou. Žalobu má nyní na stole Obvodní soud pro Prahu 6.
