Oba muži, z nichž jeden nyní žije v Česku a druhý na Slovensku, byli v roce 1998 odsouzeni k 21 měsícům vězení za pomáhání dalším při nezákonném překročení české hranice.
V rozsudku se uvádí, že po odpykání trestu ale strávili ještě dva a půl roku ve vazbě kvůli tomu, že nemají pasy a není je možné vyhostit. Jejich žádosti o propuštění a o udělení statusu uprchlíka byly marné.
Štrasburský soud se domnívá, že české úřady měly být aktivnější, a ptá se, proč nedala policie oběma mužům cestovní doklady ve smyslu zákona o pobytu cizinců před jejich propuštěním z vězení.
Podotýká dále, že české zákony umožňují vazbu delší než dva roky jen v případě vážného rizika, že propuštění zadržovaných zmaří nebo zkomplikuje nějakou proceduru.
Podle štrasburského soudu nebyla délka vazby rozumná a české úřady také nereagovaly dostatečně rychle na žádosti obou mužů o propuštění.
Mrzí nás to, vzkazuje ministerstvo
Soud tudíž přiznal oběma Indům po 5 tisících eur za morální újmy a oběma dohromady další tři tisíce za soudní výlohy. Podle informací ministerstva spravedlnosti původně požadovali 160 tisíc eur.
"Evropský soud pro lidská práva shledal určitá období nečinnosti mezi jednotlivými úkony národních orgánů a konstatoval, že pobyt stěžovatelů ve vyhošťovací vazbě trvající 2,5 roku nesplňuje kritéria stanovená v jeho judikatuře," uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.
"Mrzí nás to. Je to však chyba konkrétních mechanizmů a nedorozumění mezi některými státními úřady," dodal.
Rozsudky soudu, který je orgánem Rady Evropy, jsou pro členské státy rady závazné. Lze se proti nim do tří měsíců odvolat.
