Klaus i Zeman své výhrady vyjádřili po schůzce s vedoucím delegace Evropské komise v Praze Ramirem Cibrianem, který jim hodnotící text oficiálně předal.
Pořadí kandidátů podle EU |
1. skupina (už nyní) Kypr, Malta |
2. skupina (V krátké době) Polsko, Maďarsko, Estonsko |
3.skupina (také v krátké době, pokud dokončí reformy) Česká republika, Slovinsko |
4. skupina (zhruba během pěti let) Slovensko, Lotyšsko, Litva |
Pozn.: Ostatní státy následují v dalších skupinách |
Zatímco polská a maďarská ekonomika již podle komisařů tržní je, českou a slovinskou za ní lze zatím jen považovat. "Pokládám za poněkud komické, že ta jedna věta se ve zprávě objevila, a pokládám to dokonce za rozporné s ostatními texty, které jsou v té zprávě obsaženy," komentoval formulaci evropských komisařů Zeman.
Ministerstvo zahraničí se hlavně neztotožňuje s hodnocením schopnosti Česka vystát konkurenční tlaky v unii. Kavan však zároveň podtrhl, že celkově vyznívá letošní pravidelné hodnocení Evropské komise pro Českou republiku příznivě a nesrovnatelně pozitivněji než loni. Ministr sám hodnotí zprávu komise celkově velmi pozitivně. Ministerstvo však chce o zařazení Česka až do třetí skupiny kandidátů s komisí dál jednat
Cibrian hovořil o tom, že mezi druhou a třetí skupinou, kam byla zařazena Česká republika, jsou rozdíly jen nepatrné a že přípravy Česka na vstup do Evropské unie se v poslední době zrychlují.
"Ekonomická kritéria nesmírme směšovat s celkovou připraveností země na členství. Pokud země posuzujeme v širších souvislostech, tak mezi nimi nejsou zásadní rozdíly," řekl ve středu po zveřejnění hodnocení Cibrian. Upozornil, že například Malta, která je z ekonomického hlediska hodnocena velmi kladně, ještě neotevřela jako jediná kandidátská země ani polovinu kapitol, je tedy v rozhovorech o vstup do EU pozadu.
Seřazení podle stavu tržní ekonomiky je ale jediným místem souhrnného dokumentu, kde unie srovnává přední uchazeče a zmiňuje i Českou republiku. Činitelé v komisi si stěžují, že Praze chybí nejen promyšlená strategie, ale i jasná oddanost reformám a transformaci. Kritizují málo průzračné revitalizační aktivity a poukazují na problém uplatňování zákon o bankrotech.
U Čechů chybí v souhrnném hodnocení i zmínky o větším úsilí při restrukturalizaci citlivých sektorů jako je těžba uhlí, což unie vyzvedává u Polska. Češi se nemohou pochlubit ani významějšími úspěchy v boji proti organizovanému zločinu jako Maďarsko.
"Česká republika a Slovinsko mohou být považovány za tržní ekonomiky a měly by být schopny brzy splnit i druhé kritérium za předpokladu, že dokončí a provedou zbývající reformy," píše se v dokumentu.
V Maďarsku, Polsku a Estonsku podle EU již fungující tržní ekonomiku mají a brzy budou schopny odolávat i ekonomickým tlakům EU. Kypr a Malta, dávno kapitalistické, navíc miniaturní středomořské ostrovy, obě kritéria splňují. Prvním kritériem je fungující tržní ekonomika, druhým schopnost odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám uvnitř unie.
Česku chybí více sebedůvěry, tvrdí komisař Verheugen
Při srovnání hodnotící zprávy o České republice s posudky na ostatní kandidáty je Česko letos v čele. "Negativní reakce v Praze jsou proto špatně pochopitelné," řekl v Bruselu Günter Verheugen.
"Názory, že Česká republika dostala špatnou zprávu, se vymykají mému chápání," dodal. Je hluboce zklamán a míní, že České republice chybí více sebedůvěry. "Měla by být hrdá na to, co dokázala. Nechápu, proč se takto zraňuje."
Všechna pozornost se podle něj soustředila na jediný bod, jímž je hodnocení z hlediska ekonomických kritérií.
Václav Havel: Výtky EU nelze brát na lehkou váhu
Prezident Václav Havel přivítal, že komise ocenila pokrok, který země učinilo za poslední rok v přípravách na vstup do unie. "Václav Havel zároveň upozornil na to, že výtky uvedené ve zprávě, především týkající se oblasti soudnictví, státní správy a korupce, nelze brát na lehkou váhu, a to zejména proto, že je na ně upozorňováno opakovaně," tlumočil stanovisko prezidenta vedoucí tiskové služby prezidentské kanceláře Martin Krafl. Kandidátské země nyní podle prezidenta čeká klíčové období ve vyjednávání s EU.