Ze 23 opatření pro zlepšení ovzduší, které má stát ve svých prioritách, nebylo do konce prověrky v září 2018 splněno sedm. Týká se to například podpory urychlení obměny osobních aut v republice, podpory využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě snížením silniční daně nebo snížení podílu pevných fosilních paliv v lokálním domácím vytápění. Výsledky prověrky zveřejnil v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad NKÚ.
U dalších šesti opatření pak podle NKÚ hrozí, že nebudou včas a v předpokládaném rozsahu splněna. Mezi těmito opatřeními je třeba přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici či snížení spotřeby energie.
Ohrožena jsou i opatření pro výstavbu páteřní sítě silnic pro automobilovou dopravu nebo prioritní výstavbu obchvatů měst a obcí a s tím spojená možnost zavádění nízkoemisních zón ve městech, kam by měla omezený přístup auta vypouštějící větší množství emisí.
U některých hlavních znečišťujících látek jsou podle NKÚ dlouhodobě překračovány zákonem stanovené limity. „Hrozí tak, že se České republice nepodaří do roku 2020 splnit imisní limity, které si sama opakovaně stanovila,“ sdělil mluvčí úřadu Václav Kešner.
Česko jde do Bruselu na kobereček kvůli ovzduší. Evropa bojuje s prachem |
Emise prachových částic klesly jen o 12 procent
Například u jemných prachových částic, které patří mezi hlavní znečišťující látky, klesly emise mezi lety 2005 a 2016 pouze o 12 procent. Pro splnění limitu by tak emise prachu musely být do roku 2020 sníženy o dalších 42 procent. „Tempo snižování emisí se však spíše zpomaluje, a limitů se tak nemusí povést dosáhnout,“ doplnil Kešner.
Přitom mezinárodní závazky snížení emisí škodlivin do roku 2020 Česko podle zprávy NKÚ plní, nebo se k jejich splnění blíží. Česká republika si ale stanovila vlastní národní cíle pro zlepšení stavu ovzduší, které jsou přísnější než mezinárodní závazky.
SFŽP rozdává peníze, ale nezkoumá, zda dar plní účel
NKÚ rovněž kritizuje prověřování dotací od Státního fondu životního prostředí SFŽP na zlepšení ovzduší. „SFŽP podle kontrolorů nesleduje a nevyhodnocuje, jestli projekty, které podporu dostaly, mají na zlepšení ovzduší skutečný dopad. Navíc si ani nestanovil měřitelné cíle, podle kterých by mohl jednotlivé projekty i celý program vyhodnotit,“ uvedl mluvčí kontrolorů. U některých příjemců státních dotací také prověrka NKÚ odhalila nedostatky při zadávání veřejných zakázek.
Síť stanic pro sledování stavu ovzduší, kterou řídí Český hydrometeorologický ústav, podle kontrolorů splňuje minimální požadavky podle předpisů Evropské unie i České republiky. Podle NKÚ však chybí koncepce rozšiřování a obnovy stanic, což může mít negativní dopad na přesnost měření výskytu škodlivých látek ve vzduchu.
„Stát nedělá pro čisté ovzduší a tedy pro naše zdraví dost. To se však může rychle změnit, pokud ministerstvo životního prostředí přestane přešlapovat kolem nutných řešení, jako je například zvýšení energetické daně z uhlí a návazný komplexní program pro čisté lokální vytápění. Mělo by také rezolutně odmítnout udělování výjimek z nových limitů pro uhelné elektrárny a tlačit na obce, aby rychleji řešily znečištění ovzduší z dopravy,“ poznamenal v tiskové zprávě Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
