Čtrnáct měsíců práce, které práci na replice tvůrci věnovali, zachytil téměř hodinový dokument, který bude 28. října večer vysílat Česká televize. Teprve nyní lidé budou moci poznat složitost celé výroby, kterou Středočeský kraj zadal v roce 2007.
"Práce na kopii císařské koruny pro mě znamenala především setkání s tisíciletou historií Evropy a také znovuobjevení dávno zapomenutých zlatnických technik. Nezanedbatelnou součástí bylo i pochopení složité duchovní symboliky klenotu, odkazující k nejlepším kulturním tradicím starého kontinentu," vylíčil turnovský mistr Jan Urban, v jehož ateliéru koruna vznikala.
Replika císařské koruny vyrobená týmem okolo Jiřího Urbana (foto Regionální a metropolitní televize)
Koruna Svaté říše římskéKorunu nosilo 66 říšských císařů, pochází zřejmě z doby Oty I. Velikého. Jako první Čech ji získal Karel IV. Zhruba 60 let byla na Karlštejně, pak ji Zikmund nechal z obav před husity převézt do Uher, odkud putovala do Norimberku.  Replika císařské koruny vyrobená týmem Jiřího Urbana Nyní je originál uložen v Umělecko-historickém muzeu v klenotnici vídeňského Hofburgu. Kopie jsou jen čtyři, z toho tři v Německu. Rakušané už nechtějí povolit výrobu žádné další, té české by tedy prvenství v kvalitě mělo zůstat. |
Právě hledáním zapomenutých technik se práce na koruně odlišovala od předchozí Urbanovy tvorby. Jako dar pro papeže Jana Pavla II. například zhotovil křišťálový kříž s broušeným Kristem. Ve srovnání s korunou to ale podle Urbana bylo mnohem jednodušší.
Zlata na šest prstenů
Poměrně překvapivě může působit informace, že zlata na koruně je zhruba takové množství, které by stačilo na tři páry snubních prstenů. Koruna je stříbrná, zlacení bylo nejkritičtější fází celé výroby. Odstín odpovídá temně zlatému originálu a musel se podařit na jeden pokus - kdyby ve zlacení vznikla nějaká bublina, přišla by mnohaměsíční práce tvůrců nazmar.
Nakonec galvanizace dopadla úspěšně a výsledek na Urbanově napjaté tváři vykreslil směsici úžasu a nadšení. "Já bych za to tomu klukovi normálně dal pusu, jak to pozlatil. To bych se nestyděl," vtipkoval.
Stříbro se používá z cenových důvodů a podobnou technikou jsou vyrobené i jiné srovnatelné repliky, například kopie svatováclavské koruny.
Kameny symbolizují Boha i Jeruzalém. A jsou v nich saze
Řemeslníky na dokonalé zpracování replik drahokamů nemusel Urban hledat daleko, sever Čech je sklářstvím proslulý. A proč sklo? "Bylo by totiž těžké najít pravé kameny. Přírodní se liší barvou, příměsmi, tvarem i velikostí. Každý je unikátní. Proto jsme museli použít skleněný kompozit," vysvětlil Urban v dokumentu při novinářské projekci.
I tak působí skleněné "kameny" velmi věrohodně. Tvarově a velikostí se s originály shodují z 97 procent. Pozornost skláři věnovali každému detailu - leckteré kameny na originální koruně uložené ve Vídni byly vícekrát vrtány a broušeny, protože před zasazením do koruny nejmocnějších mužů střední a západní Evropy zdobily jiné šperky. I na tato vrtání tvůrci pamatovali předtím, než dali kamenům definitivní podobu přeleštěním.
Replika císařské koruny vyrobená týmem okolo Jiřího Urbana (foto Regionální a metropolitní televize)
Odpovídající barvy zase dosáhli experimentováním, při němž do roztavené skloviny přidávali například zlatinky či saze. Definitivní barva se totiž pozná až za studena a skláři tak mohli při práci jen odhadovat na základě svých zkušeností, jak ladění barev dopadne.
Každý ze 169 drahokamů koruny má své místo a duchovní symboliku. Dominantní safír na přední desce například znázorňuje Kristovu čistotu. Zelené smaragdy do trojúhelníku oko boží prozřetelnosti, drahokamy do kříže ukřižování. Smaragdy v bocích Šalamounův chrám a almondy kolem brány Jeruzaléma. Na 1 200 umělých perel z Jablonce nad Jizerou tvoří nebeskou klenbu.
Zasazení kamenů do zdobných zlatých sloupků a věžiček pak dodává drahokamům majestátní jas - lépe se k nim dostane světlo.
Výrobu speciálního smaltu studovali ve Francii
Pozoruhodné jsou i smaltované tabulky, které zdobí čtyři z osmi desek koruny. Technologie takzvaného přihrádkového smaltu se už v Evropě po staletí nepoužívá, autorka smaltů Blanka Cepková z Bratislavy tuto techniku studovala ve francouzském Limoges a Moraigne.
Hlavním autorem repliky je Jiří Urban, unikátní smaltované destičky na stěnách koruny vyrobila s manželem Blanka Cepková z Bratislavy.
Její manžel Matúš Cepek musel vyrobit asi pět desítek zkušebních tabulek, než se naučil přesně leptat měď tak, aby dosáhl kýženého výsledku. Tabulky zobrazují Krista s anděly, krále starověkého Izraele Davida a Šalamouna a proroky Ezechiáše s Izajášem.
Výroba speciálního lisu na tvrdší stříbro, koordinace práce slovenských expertů na smalt, severočeských sklářů, brusičů a šperkařů a hledání zapomenutých technologií středověkých zlatníků a šperkařů. Jiří Urban a jeho spolupracovníci se za dva roky, které práce včetně příprav zabrala, nenudili. "Už to ani nebyla práce v běžném slova smyslu. Byla to komunikace s tou korunou," hledá Urban vhodná slova.
