Premiér Andrej Babiš doposud zdůrazňoval, že se nic vracet nebude. „Není pravda, že se budou vracet peníze. Není na to nejmenší důvod. Považuji za absurdní, že evropští auditoři vykládají české právo a poučují nás, jak ho vykládat,“ řekl ve středu Babiš v Poslanecké sněmovně.
Komise nicméně může Česku nařídit vrácení financí, pokud by podle jejího závěru byly peníze vyplaceny z unijního rozpočtu neoprávněně. V závěrečné zprávě k auditu o střetu zájmů Andreje Babiše stojí, aby Česko vrátilo celkem 235 milionů korun z unijních dotací.
Po dvouměsíční lhůtě, kterou bude mít Česko na reakci po převzetí českého překladu anglické verze auditu, rozhodne Brusel o dalším postupu v závislosti na odpovědi Prahy. Obě strany se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by případně měla být vracena do unijních fondů.
„V obecné rovině se jistě ČR může pokusit připravit další argumenty a vysvětlení, nicméně se domnívám, že EK již není ničím nucena tato fakta dále přezkoumávat. Bude to zřejmě čistě na jejím zvážení,“ sdělil Jiří Kvíz, ředitel společnosti Enovation, která pomáhá firmám s žádostmi o dotace EU.
Evropská komise poslala minulý týden v pátek do Česka anglickou verzi auditu zkoumajícího podnikání firem spojených se společností Agrofert, na kterou má podle předcházející předběžné auditní zprávy Babiš stále vliv. Zatímco česká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová prohlásila, že nejnovější audit definitivní není, mluvčí Komise opáčil, že tato auditní zpráva se již měnit nebude.
„Přesně tak, audit je skončený a zpráva finální. Nyní má Česko čas informovat Komisi o tom, jak bude plnit nápravná opatření, včetně vymáhání korekcí. Vedle toho je prostor jednat o výši korekcí, především v případě plošné korekce za selhání systému, pokud je taková korekce v auditu navržena,“ řekl senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) s tím, že pokud k dohodě nedojde, bude ze strany Komise uložena korekce.
Babiš: Audity jsem nečetl, Unii nic vracet nebudeme a já neodstoupím |
„Z mého pohledu ale silně pochybuji, že se navrhované částky budou měnit. Proti rozhodnutí o uložení korekce se může ČR odvolat k soudu. Poté ale nenávratně přijde český daňový poplatník o cca 280 milionů korun, které by jinak mohly být využity na jiné projekty, pokud by ČR ihned akceptovala závěry a začala vymáhat po podnicích pana premiéra za neoprávněné čerpání,“ upřesnil Wagenknecht.
„Je to komplikované, vše se bude odvíjet od české reakce,“ řekl jeden ze zdrojů obeznámený s dalším postupem. Ten vyplývá z článku 145 z unijního nařízení o fondech. Pokud podle něj členský stát, jehož se kontrola EK týká, nepřijme závěry šetření, pozve jej Komise na slyšení.
Tam dostane příležitost vysvětlit svůj postoj, případně po slyšení předložit další informace. Poté v zájmu uplatnění finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do šesti měsíců, uvádí zmíněný článek.
Agrofert by měl neoprávněně poskytnuté dotace EU vrátit, míní opozice |
„EK má jistě nástroje, jak své požadavky vymáhat. V obecné rovině se domnívám, že pokud by EK došla k závěru, že při proplácení EU fondů z nějakého programu nejsou respektovány její výklady pravidel, pak by zřejmě přívod evropských peněz do takového programu pozastavila, dokud by nebyla přijata nápravná opatření,“ dodal Kvíz. To by tedy mohlo znamenat, že pokud Česko dostatečně nezdůvodní odmítnutí vrátit peníze, mohla by je Komise získat z dotací budoucích.
Podle Wagenknechta by EK korekce rovnou odečetla od plateb pro Česko, pokud by je tuzemská vláda odmítla platit a chtěla se soudit. „Soud bude trvat roky a mezitím uplyne konec programovacího období. Pokud vláda soud prohraje, nebude možné peníze přesunout na jiné projekty a občané ČR o ně přijdou. A mohli by o ně přijít podruhé, pokud by vláda pana premiéra Babiše po jeho firmách nevymáhala protiprávní dotace za stovky milionů,“ míní senátor.
Wagenknecht: hlavním problémem je penále
Hlavním problémem příjemce dotace, který má na svém účtu neoprávněně peníze, je přitom podle Wagenknechta penále. Po několika letech prý může dospět až do výše 100 procent dotace. „V případě dotačního podvodu společnosti pana premiéra Babiše Čapí hnízdo, úřad podřízený paní (Jaroslavě Pokorné) Jermanové z hnutí ANO penále po firmě pana Babiše nevymáhal,“ řekl senátor.
Brusel zveřejní Babišův audit až v druhé polovině roku 2020, kvůli proceduře |
Dohadování o vrácení dotací přitom podle Kvíze není nic nového. „EK či jiné auditní a kontrolní orgány již v minulosti u různých kontrolovaných projektů či celých programů identifikovaly nálezy různých chyb a nedostatků. V některých případech se podařilo postupy obhájit, jindy docházelo k vracení dotací či pozastavování financování programů, dokud nebyla zajištěna náprava,“ dodal.
„ČR například musela nenávratně vrátit padesát milionů za prokázaný dotační podvod společnosti pana Babiše na projekt Čapí hnízdo. Z jiných projektů bych uvedl selhání rozdělování projektů v operačním programu ROP Severozápad,“ upřesnil Wagenknecht.
„Nebo mohu uvést příklad monitorovacího systému, kde audit ministerstva financí zjistil zásadní chyby. V tomto případě pan Babiš aktivně zasáhl, vláda vůbec o výši korekce s Komisí nejednala a vyjmula projekt z unijního financování. Kvůli rozhodnutí pana Babiše a celé vlády Česko přišlo o 800 milionů. V médiích to nyní pan premiér dezinterpretuje a vyčítá auditorům, že odhalili chyby,“ dodal.
