Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko dostane od EU 183 milionů eur

  23:16aktualizováno  23:16
Brána do Evropské unie je otevřená. Český tým na kodaňském summitu vyjednal 183 milionů eur. Potvrdil to premiér Vladimír Špidla po jednání unijní "patnáctky". "Tým vyjednal navíc 83 milionů eur, z fondu unie dalších sto," řekla iDNES ještě před Špidlovou tiskovou konferencí mluvčí české vlády Anna Stárková. "Jde po Polsku o druhou nejvyšší dotaci," upřesnil iDNES mluvčí ministerstva zahraničí Karel Borůvka. Zvýšení podpor se dočkali i zemědělci.

Po dokončení vstupních jednání Čechům nic nebrání, aby se stali členy EU k 1. květnu 2004. K tomuto výsledku se Češi probojovali po dni tvrdých jednání v Kodani. Spolu s nimi je ke vstupu připraveno dalších devět zemí.

"Dnes jsme rozhodli o přijetí deseti nových členů," prohlásil po ukončení jednání zářící dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. Na něm spočívala hlavní tíha vstupních rozhovorů s uchazeči.

"Přijetí deseti nových členů ukončí rozdělení Evropy. Poprvé v dějinách se Evropa spojí z vůle svých národů," uvítal výsledek Romano Prodi, šéf Evropské komise. Tato "vláda" EU má lví podíl na tom, že unie otevřela brány pro tolik uchazečů. Nynější rozšíření je tak největším v dějinách EU.

Celkem vydá unie na rozšíření 40,8 miliardy eur v letech 2004 až 2006. Je to asi o 430 milionů více, než ještě ve čtvrtek nabízela.

Zemědělci si polepší
Čeští zástupci vyjednali kromě 183 milionů eur pro státní rozpočet i vyšší zemědělské dotace.

V prvním roce členství mají čeští rolníci nárok na podporu ve výši až 55 procent toho, co dostávají jejich konkurenti v nynějších státech EU (pětadvacet procent dá přímo unie, zbytek může dorovnat stát - částečně z dalších evropských fondů a částečně ze svého rozpočtu).

V roce 2005 mohou zemědělci dostávat až šedesátiprocentní podporu a v roce 2006 až 65 procent. Dosud unie nabízela o deset procent méně.

Boj Čechů o peníze
Páteční boj o unijní peníze začal už ráno. Okolo jedenácté mohl premiér Vladimír Špidla jmenovat šest premiérů EU, s nimiž aspoň krátce jednal. První příležitost k uzavření jednání byla v poledne, kdy unie Čechům nabídla to, co bylo na stole už od počátku týdne.

Vyjednavači tento návrh odmítli - zejména proto, že v přepočtu na jednoho obyvatele byly české zisky stále nižší než u jiných uchazečů. "Náš požadavek je jasný - musí se zvýšit finanční náhrady," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Očekávané rozšíření EU

Jednáním v Kodani skončilo desetileté sbližování osmi zemí střední Evropy s unií. Vedle nich se po otevírá cesta i ke členství pro Maltu a Kypr. Všech deset zemí podepíše vstupní dohodu v dubnu 2003 a od 1. května 2004 by se měly stát plnoprávnými členy EU.

Vše ale závisí ještě na souhlasu jejich občanů - ve většině zemí se budou během příštího roku konat referenda o připojení k unii.

Unie se přitom o první posun pokusila až odpoledne: oproti ránu našla dalších 300 milionů a navrhla českým diplomatům, ať si část rozdělí se Slovinci a Maltou a o zbytek ať se podělí ještě s dalšími osmi uchazeči kromě Polska. Na toto nabídku zareagovali Slovinci. To zvýšilo české nasazení.

Češi se totiž porovnávají právě se Slovinci. "Nemůžeme být poslední zemí mezi těmi bohatými. Nemůže dojít k diskriminaci jedné země," tvrdil Svoboda v narážce na to, že "čistý zisk" Čechů bude za první tři roky členství v EU nižší než u Slovinců. 

Ministr odpoledne zdůrazňoval, že Češi nechtějí dohodu "za každou cenu". I český premiér Vladimír Špidla už ráno varoval, že je připraven jednat "jak dlouho bude třeba".

Na to, co unie nabízela, čeští diplomaté kývli až večer - jako poslední z deseti kandidátských zemí.

Do poslední chvíle bojovaly Česko a Polsko
Česká republika do poslední chvíle odmítala přistoupit na podmínky ke vstupu do Evropské unie spolu s Polskem. Pro české vyjednavače bylo klíčové, jak bude rozděleno údajných 300 milionů dodatečných rozpočtových kompenzací.

Polsko dostalo nabídku na jednu miliardu ze strukturálních fondů, kde se pro čerpání prostředků unie vyžaduje splnění určitých podmínek. Po tomto přesunu není u zmíněné stovky milionů nutné plnit žádné podmínky.

VÍCE ZE SUMMITU EU

Co nám unie dá a co nám vezme?

PROFIL: Respektovaný vyjednavač se stylem ragbisty

Unie: Temelín není
naše záležitost

Turecko odmítlo
zaujatou Evropu

Z poloviny mohou Poláci miliardu použít pro svůj rozpočet, druhá polovina poslouží ke zvýšení plateb pro polské zemědělce. I oni tak získají další peníze, aniž musí plnit náročné podmínky pro poskytnutí unijních prostředků.

K obsahu unijních návrhů se Češi během dne nechtěli nijak vyjadřovat. "Zavázali jsme se, že nebudeme činit žádné veřejné prohlášení," uvedl už po první schůzce s Dány ministr Svoboda.

Češi mohli postupovat tvrdě, dokud ve hře zůstávalo také Polsko. A už v době, kdy jednání teprve začínala, bylo jasné, že bez Polska neskončí nic. Německý kancléř Gerhard Schröder se totiž nechal slyšet, že rozšíření unie je bez Poláků nepředstavitelné. Poté, co se Poláci rozhodli přijmout požadavky unie, přistoupili na ně i Češi.

Dlouhé čekání na rozhodnutí
Na rozhodnutí Čechů a Poláků čekalo až do sedmé večer nejen patnáct zemí unie, ale i uchazeči, kteří již podmínky unie přijali. Pět z nich přijelo do Kodaně vlastně jen ke slavnostnímu ukončení. Během pátku se k nim vedle Slovinska připojilo i Estonsko a Malta.

Uchazeči, kteří uzavřeli jednání, museli vzdor slibům unie čekat na ty, kdo končit nechtěli. Kandidátské země se tak občas mohly cítit se svým "nejzazším vyjednáváním" o vylepšení podmínek vstupu jako v čekárně u lékaře.

Jednotlivé delegace byly zvány na konkrétní termíny u úřadujícího předsedy EU, dánského premiéra Anderse Fogha Rasmussena, k dalším mezikolům vyjednávání a jejich pocity byly nanejvýš smíšené.

"Je to jako u zubaře," charakterizoval podle agentury APA čekání s úsměvem vysoký diplomat kandidátské země. Jednotlivé delegace se u "doktora Rasmussena" střídají jak na běžícím pásu. Jeho ožehavou úlohou bylo sledovat představy dosavadních patnácti členů unie s kandidáty.

Špidla sháněl peníze už dopoledne
Vladimír Špidla kvůli prosazování českých požadavků pozměnil svůj program. Místo plánované procházky si naplánoval řadu schůzek. Sháněl zejména podporu pro vylepšení dotací do rozpočtu země, což je snahou většiny z deseti kandidátů, kteří očekávají oficiální pozvání do unie k 1. květnu 2004.

"Považujeme za spravedlivé, aby došlo k dalším kompenzacím. Máme jednoduchou taktiku - objasnit svou pozici na všech místech, kde je to možné," shrnul Vladimír Špidla svá jednání. - Co předcházelo jednáním českého premiéra - ČTĚTE ZDE

Vedle rakouského kancléře Wolfganga Schüssela mluvil s britským premiérem Tonym Blairem, s premiéry Finska a Švédska Paavem Lipponenem a Göranem Perssonem, s předsedy vlád Belgie a Lucemburska Guy Verhofstadtem a Jeanem-Claudem Junckerem.

"Někteří naši situaci zřetelně chápali. U jiných to bylo spíše zaznamenání bez hlubšího pochopení," podotkl Špidla, který si mezi čtyřma očima popovídal i s dalšími kandidátskými premiéry - polským Leszkem Millerem a maďarským Pétem Medgyessim.

Premiér Vladimír Špidla (uprostřed), ministr zahraničí Cyril Svoboda (vlevo) a státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička přicházejí na jednání summitu Evropské unie v Kodani. (13. prosince 2002)

Vladimír Špidla při společném fotografování po jednání rozšiřovacího summitu Evropské unie. Český tým na kodaňském summitu vyjednal 183 milionů eur. (13. prosince 2002)

Autoři: ,


ZPRÁVY: Tisíce lidí si připomněly Sametovou revoluci, někteří politici se dočkali pískotu



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.