"My jsme deklarovali jasný zájem být v těch řídících strukturách, kde probíhá řízení operací zachycujících nebezpečí. Mělo by to být jakési informační středisko," přiblížil Kohout svá nedávná jednání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou.
Toto středisko celého systému, jakýsi komunikační uzel, by bylo v Česku. "Je to věc, která je potřebná pro ten systém a my máme zájem, aby to bylo v České republice a takovýmto způsobem se počítá s tím, že jak se bude vyvíjet architektura toho systému, tak něco takového by v České republice bylo," uvedl Kohout. "V tuto chvíli je to výsadně pro Českou republiku," naznačil Kohout, že jiná země momentálně v tomto ohledu aktivní není.
"V tuto chvíli se vedou určitá technická jednání," začal Kohout odpověď na dotaz, kdy by mělo být jasno o tom, zda informační centrum systému v Česku bude. "V řádech několik málo blízkých let," doplnil později a upřesnil, že by o záležitosti měla rozhodovat vláda vzešlá z letošních voleb. "Tím jsem si naprosto jist," potvrdil nakonec Kohout rok 2014 jako nejpozdější termín, kdy by mělo být rozhodnuto.
"Já osobně budu rád za každou součást, která bude pomáhat monitorovat to, co se děje ve vzduchu z hlediska vypuštěných raket, ať už dlouhého nebo středního doletu. Prosím ale všechny politiky, aby z toho nedělali drama, že něco takového tady bude, a přijali to jako součást NATO, kam jsme vstoupili dobrovolně," reagoval předseda Senátu z ODS Přemysl Sobotka. Připomněl politizaci projektu radaru v Brdech, která ho prý velmi mrzela. "Nový projekt má podporu všech spojenců v rámci Aliance," ujistil Kohout.
Kohout zdůraznil, že projekt protiraketové obrany je namířen proti nebezpečí z Íránu, a ne proti Rusku, jak se hlavně Rusové obávají. Rusko navíc nemusí zůstat stranou. "Záleží jen na Ruské federaci, jakým způsobem se do něj bude chtít zapojit," míní Kohout.
