Mikulčické hradiště půjde do klání o místo na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO v tandemu s nedalekým kostelem sv. Margity Antiochijské ve slovenských Kopčanech. Češi a Slováci připravují společnou nominaci pod názvem Památky Velké Moravy.
Na seznamu UNESCOČeský Krumlov (historické centrum, 1992) Praha (historické centrum, 1992 a zámecký park Průhonice, 2010) Telč (historické centrum, 1992) Zelená hora u Žďáru nad Sázavou (kostel sv. Jana Nepomuckého, 1994) Kutná Hora (historické centrum, chrám sv. Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1995) Lednicko-valtický areál (1996) Holašovice (vesnická památková rezervace, 1998) Kroměříž (zámek se zahradou, 1998) Litomyšl (zámek, 1999) Olomouc (Sloup Nejsvětější Trojice, 2000) vila Tugendhat v Brně (2001) Třebíč (židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa, 2003) |
"Letos a příští rok se budeme soustředit na systematickou a precizní přípravu nominační dokumentace s cílem dosáhnout zápisu v roce 2013," říká mluvčí ministerstva Jan Cieslar.
Úřad svou volbu vysvětluje tím, že hradiště a kostel "jsou výjimečným svědectvím o kultuře Velkomoravské říše, na jejíž tradice navazovaly raně středověké státy". Jedná se také o velmi cennou archeologickou lokalitu, která není narušená pozdější výstavbou.
"Nominaci samozřejmě vítáme, je to hlavně otázka prestiže. Ukazuje, že jde o památku prvořadého světového významu. Uděláme všechno pro to, abychom poskytli součinnost zainteresovaným institucím," říká Irena Chovančíková, ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, pod které mikulčické hradiště spadá.
Loni i předloni jej navštívilo zhruba 18 tisíc lidí. Na Hodonínsku věří, že případný zápis na seznam UNESCO by přilákal další návštěvníky. "Zatím se to vždycky stalo, takže doufám, že by k tomu došlo i u nás," podotýká Chovančíková.
Ministr Jiří Besser nominaci velkomoravské památky symbolicky podpoří při pondělní návštěvě Vatikánu, kdy se zúčastní večerní bohoslužby sloužené českými biskupy u příležitosti svátku Cyrila a Metoděje (na rozdíl od Česka svátek připadá na 14. února, tedy výročí Cyrilovy smrti).
Hradiště čeká na pokus číslo dvě
Památky Velké Moravy se o místo v seznamu UNESCO už jednou ucházely. Češi a Slováci podali společnou nominaci v roce 2007, krátce před verdiktem Výboru UNESCO ji ale v červnu 2009 stáhli zpět. Podle posudku expertní organizace ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla) totiž byly v dokumentaci nedostatky.
Archeopark v Mikulčicích
Sousoší Cyrila a Metoděje v hradišti
"Pokud je památka ve finální fázi Výborem odmítnutá, již nikdy nemůže být na seznam zařazená. Je proto důležité přistupovat k nominacím velmi diplomaticky a zvolit i určitou strategii," vysvětluje Cieslar. Při přepracování dokumentace dnes odborníci vychází z doporučení ICOMOS.
Několik let po sobě získalo hradiště od ministerstva dotace z programu na podporu památek UNESCO, které použilo především na propagaci a zvýšení povědomí o svém významu. Jihomoravský kraj chce na revitalizaci archeoparku získat z evropských dotací přes 100 milionů korun.
Uspět se samostatnou nominací není snadné
Ministerstvo vybralo velkomoravské památky z tzv. indikativního seznamu, který sestavilo v roce 2006 a doplnilo o dva roky později. Čítá 14 památek a tvoří národní výběr, jenž má v nominacích přednost. Kdo na seznamu není, nemůže zatím o zápis usilovat (to je třeba případ Chebu).
Čtrnáct kandidátů z ČeskaPamátky Velké Moravy, hotel a vysílač na Ještědu, kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze, Müllerova vila v Praze, hřebčín v Kladrubech, renesanční domy ve Slavonicích, třeboňské rybníkářské dědictví, hrad Karlštejn.  Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem stále nemá od EU peníze na opravy  S nominací kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze pomůžou Slovinci  Nominaci Ještědu brzdí nejasnosti s vlastnictvím i čekání na rekonstrukci  Radnice v Terezíně a Ústecký kraj získaly na opravu pevnosti půl miliardy korun Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci, sochařský areál Betlém u Kuksu, západočeský lázeňský trojúhelník a lázně Luhačovice, pevnostní systém v Terezíně, ruční papírna ve Velkých Losinách, industriální soubory v Ostravě. |
Podle Besserova úřadu má Česká republika vzhledem ke své velikosti v seznamu UNESCO už poměrně dost památek (12) a uspět s další samostatnou nominací je obtížné. Proto se soustřeďuje na nadnárodní nominace, které prý mají větší šanci na úspěch.
"Aktuálně se rýsuje spolupráce se slovinskou stranou na připravované nominaci souboru děl architekta Josipa Plečnika, kterou by ale mělo koordinovat Slovinsko. Jednání jsou na samém počátku," říká Cieslar. Do případné nominace se možná zapojí i Rakousko, kde se také nalézají hodnotná Plečnikova díla.
Nominace dalších českých památek se nachází v různých fázích příprav, žádná by však neměla předstihnout mikulčické hradiště.
České hradiště v Mikulčicích a slovenský kostel sv. Markéty jsou od sebe vzdálené zhruba 1,5 kilometru. Odděluje je ale řeka Morava.
