Na tiskové konferenci Rady pro popularizaci vědy Cílek uvedl, že několik let poměrně chladného počasí bude následovat s osmdesátiprocentní pravděpodobností, a proto je lepší doma "mít zásobu uhlí".
Cílek přitom popsal jev zvaný arktická oscilace, tedy to, jak se mění rozdíl atmosférického tlaku mezi severní polární oblastí a středními šířkami.
V takzvané negativní fázi oscilace je vyšší tlak nad Arktidou a nižší nad středními šířkami, v pozitivní fázi je tomu naopak. A letošní zimu provází právě silná negativní fáze arktické oscilace. Arktida se při ní velmi nadprůměrně oteplila, zatímco střední šířky oscilace ochlazuje nejsilněji za posledních 60 let.
JAK SE MĚŘÍVědci získávají data o teplotách a pohybech v hloubi oceánů tak, že do nich házejí roboty zvané Argo. Tyto "tyče" klesnou dva kilometry pod hladinu a dva týdny plují oceánem, než se vynoří a spojí se satelitem, jemuž předají nasbírané informace. Část robotů se ztratí, proto se vyrábí ve větším množství. Zatím jich podle Cílka vědci vypustili na 3 200. |
"Silné sněžení v této zimě, přívalové deště léta 2009 a intenzivní přínos saharského prachu na jaře 2009 mají stejný původ v zesílené původně jihozápadní cirkulaci, která se od jihu či jihovýchodu stáčí do střední Evropy," uvedl.
Všechny tyto situace se podle něj mohou v příštích letech nepravidelně, ale statisticky častěji opakovat.
Cílek se postavil proti modelu, že zvyšující množství oxidu uhličitého v atmosféře působí to, že každá zima je teplejší než ta předchozí.
Vliv podle něj může mít souběh atmosférického dění nad Atlantikem i Pacifikem. Cyklus dlouhodobé pacifické oscilace je sedmdesátiletý a nyní podle Cílka také zřejmě vstupuje do negativních hodnot. To by znamenalo, že za nějakých pětatřicet let může začít jeho teplejší fáze.
