"Existuje mnoho nebezpečí, které hrozí obyvatelům. Od požárů, průmyslových havárií a povodní až k terorismu. Teroristé se zbraněmi hromadného ničení jsou pak doslova koncentrovanou noční můrou," prohlásil český velvyslanec při NATO Karel Kovanda.
Právě na ochranu obyvatelstva klade podle něj Severoatlantická aliance po teroristických útocích na USA stále větší důraz a Česká republika jako alianční člen nesmí zůstat stranou.
Parlament by proto měl rychle přijmout novou bezpečnostní strategii země, která by jasně definovala, jak účinně bránit stát, chránit civilní obyvatelstvo a důkladně provázala armádu s nevojenskými složkami. "Návrh strategie zatím leží v zahraničním výboru poslanecké sněmovny," konstatoval Kovanda s tím, že některým zákonodárcům vadí ve znění návrhu především jediné slůvko - 'předjímání' krize.
"To slůvko znamená, že pokud víme o nějakém nebezpečí pro stát, můžeme proti němu zasáhnout jako první. Na útok nebudeme čekat," vysvětlil Kovanda. Připomněl, že podobný princip mají zakotveny ve svých strategiích i další státy včetně USA.
Kovanda před účastníky semináře především z řad armádních velitelů zdůraznil, že účinná ochrana obyvatelstva souvisí i s reformou samotné armády, která musí být více provázaná na nevojenské složky jako policii, hasiče, záchranáře a civilní organizace. "Právě například terorismus stírá hranici mezi tím, co je vojenské a nevojenské nebezpečí," prohlásil Kovanda.
S tím souhlasí i nynější velvyslanec České republiky v Litvě Petr Voznica, který donedávna působil jako velitel 2. Armádního sboru a Sil územní obrany. "NATO se stále více zaměřuje na řešení krizí všeobecně, ať už jde o živelné pohromy nebo etnické čistky či boj s organizovaným zločinem. Bez provázanosti to však nejde," uvedl Voznica. Stejně jako Kovanda varoval před tím, že obranu země a bezpečnost obyvatel nelze zajišťovat jen na hranicích samotného státu.
"Bránit republiku znamená působit před jejími hranicemi," míní Kovanda s tím, že Česká republika nemůže bezpečnostní otázky odsouvat s myšlenkou, že je daleko od krizových oblastí a tudíž v bezpečí. "To si naposledy myslel majitel tančírny na ostrově Bali a pak...," připomněl Kovanda.
V konečném důsledku nějaké tragédie je podle něj jedno, zda dům či mrakodrap zničila povodeň nebo teroristé s letadlem. "Jde o ochranu civilních obyvatel," řekl.
Ta se podle šéfa ochrany obyvatelstva Bohumíra Martinka z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky za několik let velmi změnila. Pravidelné pochody školáků v pláštěnkách, s plynovými maskami na obličejích a igelitovými pytlíky na rukou jsou minulostí.
"Civilní nouzové plánování a ochrana je zcela něco jiného, než jsme byli zvyklí před rokem 1989. Jde výchovu krizových managerů, kteří budou schopni vzniklé situace řešit," uvedl Martinek.
Jak dodal, každá země musí mít vlastní fungující struktury složené ze všech ozbrojených i civilních a humanitárních složek, aby byla schopná v případě potřeby pomoci jiným, nebo sama pomoc přijmout.
"Řešení krizových situací bylo dříve součástí přípravy armády na válku v době míru. Dnes se ukazuje, že se zvládání krizí stává hlavním produktem," konstatoval Ladislav Lehner z velitelství Sil podpory české armády.
Poukázal přitom na zapojení armády při loňských katastrofálních povodních. "Ukázalo se, že provázanost armády a integrovaného záchranného systému je nezbytné."
 Při ochraně obyvatelstva chybí větší provázanost armády a civilních složek, konstatoval český velvyslanec v Litvě Petr Voznica na semináři NATO a možnosti spolupráce na bázi civilní ochrany. (Ostrava, 30. října 2003) |
