České základní školy se v posledních letech musí potýkat s nečekanými problémy. Polovina dětí, které k nim přichází ze školek, má vadu řeči, jiné neposlouchají nebo neumějí správně držet tužku. Školky se však podobným nařčením brání a školám vytýkají, že po dětech chtějí u zápisu nesmysly.
O změnách ve vzdělávacím plánu, které připravuje ministerstvo školstvíČtěte ve čtvrtek 24. 1.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"Problémy s vadami řeči má asi polovina dětí. Nejčastěji neumí vyslovit několik hlásek – obvyklým problémem bývá l, r, ř a sykavky," říká logopedka Eva Kredbová. Vina je především na rodičích, ale část jí nesou i školky, které s předškoláky dost nepracují. Mnohé, a to i ty soukromé, spíše fungují jako hlídací služba.
Výslovnost je pro prvňáky stejně důležitá jako třeba správné držení tužky či samostatnost. Dítě si má umět zavázat tkaničky, vyprávět příběhy nebo rozlišovat pravou a levou ruku. Už po krátké chvilce u zápisu učitelé poznají, jestli dítě chodilo do dobré, nebo špatné školky.
"Máme dobré zkušenosti se školkami, které se drží desatera dovedností předškoláka, jež vloni vydalo ministerstvo školství. Naopak rozpačití jsme u školek, které se zaměřují například na angličtinu. Jednoduše řečeno – část jejich žáků je výborná, ale někteří neumějí pořádně česky ani anglicky. Vinu lze hledat v rodinách, ale i ve školce," říká ředitel Základní školy Lesní v Liberci Jiří Dvořák.
Školy mají nepřiměřené požadavky
Není sám. Již delší dobu o problému špatných školek hovoří Vladimír Tesař z dětského časopisu Včelička i další ředitelé. Bylo by však nespravedlivé poukazovat jen na nedostatky školek. I základky umějí ztrpčit předškolákům život. Třeba když od dětí u zápisu chtějí věci, které se ve školce neučí. "Často vyžadují znalosti, které mají získat teprve na základní škole," řekla Učitelským novinám Dagmar Fidlerová z Mateřské školy Odborářů v Pardubicích.
V novinách ji podpořila školní inspektorka Eva Brabcová. "Rozlišování geometrických tvarů v rovině je u každého zápisu, zatímco bychom se měli zabývat spíše prostorovým vnímáním tvarů. Ze základních škol slýcháme, že děti nejsou samostatné, neposlouchají, špatně drží tužku. Proč si to nevyzkoušejí u zápisu? Není to důležitější než barvy a geometrické tvary?" ptá se.
Problém je v tom, že vzdělávací plány (obdoba bývalých osnov) jednotlivých školek a škol na sebe nenavazují. Mezery tedy děti musí doma s rodiči dohánět.
