ČTĚTE TAKÉ:
V Česku se loni narodilo přes sto tisíc dětí
Život Sylvy Kofroňové je jako vystřižený z příručky statistiků. Je jí šestadvacet a před osmi týdny porodila své první dítě, Matěje. Se svým partnerem začala bydlet před pěti lety, ale vzali se až o tři roky později.
"Za nás to bylo jiné. Vdávala jsem se v devatenácti, když jsem otěhotněla. A nikdo tenkrát neřekl, že jsem příliš mladá," vzpomíná její matka Dagmar Křižanová. Po sňatku dostali s manželem byt a vzali si novomanželskou půjčku - třicet tisíc korun. Na rok 1974 to byly velké peníze.
Jak se změnil život rodiny v Česku během jediné generace? Statistiky hovoří jasnou řečí: lidé se dnes berou později než jejich rodiče, mají průměrně jedno dítě a také se méně rozvádějí. Potvrdila to zpráva Českého statistického úřadu za rok 2005.
Minulý rok se přitom v Česku narodilo nejvíce dětí od roku 1995 - 102 tisíc. Rodiny konečně zakládají i silné populační ročníky ze sedmdesátých let. "Rodinu i první dítě odkládají mladí lidé z mnoha důvodů. Pálí je špatná bytová situace, ale chtějí také nejdříve dostudovat a využít všechny možnosti, které jejich rodiče neměli," vypočítává demografka Jiřina Růžková.
Ženám kolem třicítky začaly tikat biologické hodiny. Proto počet narozených dětí po dlouhé pauze v první polovině devadesátých let začal růst. I Sylva Kofroňová chtěla nejdříve dostudovat vysokou školu a na jeden semestr odjela na studijní stáž do Francie. Se založením rodiny počkala až po promoci.
Oproti svým vrstevníkům měla velkou výhodu - mladý pár zdědil dům po rodičích manžela, a nemusel se tedy kvůli bydlení zadlužit. "Také jsem mezi spolužačkami výjimkou. Většina z nich na děti ještě nepomýšlí nebo si je v současné situaci nemůže dovolit," zdůrazňuje Kofroňová.
Stejně to vidí i její matka. "Když jsme byli mladí, práci dostal každý. Dnes mladí nemají žádnou jistotu, tak se nejdříve musí postavit na vlastní nohy," míní Křižanová. Proto se lidé berou čím dál později - ženy průměrně ve 28 letech, muži ještě o dva roky později. Často také s prvním potomkem váhají tak dlouho, že druhé dítě už "nestihnou".
Klesá počet potratů, antikoncepce je dostupnější
Česká společnost se proměnila během několika let po sametové revoluci nevídaným způsobem. "Neumím si rychlost té změny vysvětlit. Zatímco v jiných evropských zemích tento vývoj trval dvacet let, u nás méně než deset," uvažuje demografka Růžková.
Věk, kdy lidé vstupují do manželství a kdy mají první a mnohdy poslední dítě, přitom není jedinou statistikou, která se v posledních letech výrazně proměnila. Dlouhodobě klesá i počet potratů.
"Je to způsobeno jednoznačně snazší dostupností antikoncepce pro mladé dívky. Zodpovědněji se ale chovají i muži," uvádí Růžková. Její slova potvrzují i vzpomínky Dagmar Křižanové. "Doktoři v sedmdesátých letech nechtěli předepisovat pilulky svobodným dívkám. Osvěta na školách a vůbec dostupnost antikoncepce se s dneškem nedají srovnat," říká.
Její dcera pak dodává: "Dítě si dneska plánuje jen ten, kdo má vyřešené finanční zázemí a hlavně má kde bydlet." Vývoj k lepšímu statistici pozorují i v počtu rozvodů - minulý rok jich bylo nejméně za pět let. Přesto krachuje 47 procent manželství.
"To, co se dříve v manželství skouslo, dnes neprojde. Lidé tehdy neměli dost peněz ani podmínky na to, aby bydleli odděleně. Dnes se rozhádají a odejít je v podstatě snadné," vysvětluje psycholog Jaroslav Klimeš. Lidé tak podle něho mají na sebe přísnější měřítka a opouštějí se pro stále méně závažné důvody.
Mění se i jména
Nejčastější jména novorozenců (v lednu 2006)Jakub - 292
Jan - 284
Tomáš - 197
Ondřej - 168
Lukáš - 165
Tereza - 227
Adéla - 172
Kateřina - 167
Natálie - 162
Anna - 157
Nejčastější jména matek narozených dětí
Jana - 531
Petra - 390
Lenka - 364
Nejčastější jména otců
Petr - 549
Pavel - 409
Jiří - 380
Zdroj: ČSÚ
