Půl roku po zrušení protiraketového radaru USA v Česku došlo na jednoho z "pohrobků" tohoto projektu.
Česká vláda podle vicepremiéra Martina Bartáka schválila "Návrh na sjednání Dohody o výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivitách".
Vláda bez premiéraJednání kabinetu řídil vicepremiér Martin Barták. Premiér Jan Fischer měl jednat v Kambodži s předsedou vlády a navštívit kambodžského krále Norodoma Sihamoniho, který studoval tanec v Praze a mluví česky. Místo toho si ale Fischer od soboty doma léčí zánět horních cest dýchacích. Kromě Kambodže měl při cestě navštívit také Mongolsko a Arménii. Náhradní termín návštěvy vyjednává diplomacie, zatím konečné stanovisko nepadlo. Mluvčí vlády řekl iDNES.cz, že premiér chce řídit jednání kabinetu příští týden. Pak si ale naplánoval ještě volnější program, aby se mohl doléčit, dodal Roman Prorok. |
Barták ale odmítl názor, ze smlouva je kompenzací za radar. "Smlouva je průlomová, umožní se dostat na stejnou úroveň jako Američané a mít možnost se ucházet o projekty vojenské, i civilní. Objem zatím nelze přesně specifikovat, záležet bude i na našich kapacitách," prohlásil Barták.
Ministr financí Eduard Janota doplnil, že finanční výhoda je na české straně. "Poznatky našich vědců si Američané koupí. Naši účast na jejich projektech budou financovat," naznačil princip Janota.
Američané tuší v českých výzkumnících velký potenciál. Ostatně spolupráce už přinesla citelné výsledky. Třeba systém řízení letového provozu AgentFly z Českého vysokého učení technického v Praze.
Využívají ho bezpilotní letadla americké armády hojně nasazovaná k monitorování i přímým útokům v Afghánistánu.
"Jaké algoritmy Američané ve svých letadlech používají, to my už nevíme. Systém byl sice vyvinut pro bezpilotní letadla, ale samozřejmě má obrovské využití i v civilní dopravě," řekl už dříve MF DNES šéf katedry kybernetiky na ČVUT profesor Vladimír Mařík.
Za Čechy lobboval i americký viceprezident
V Česku se příprava smlouvy vlekla, mimo jiné kvůli požadavku na zadávaní některých zakázek bez výběrového řízení. To americká legislativa neumožňuje a ambasáda v Praze byla proti. Takový způsob výběru kritizují také odborníci na korupci.
K čemu smlouvu?Dohoda má umožnit rovnocenný přístup českých výzkumných pracovišť (včetně soukromých firem) k veřejným obranným prostředkům USA a průmyslovým kontraktům, podobně jako mají americké subjekty. Amerika má státy světa rozdělené v případě výzkumné spolupráce se svou armádou do tří kategorií. V první jsou země, které mají podepsané zmíněné memorandum, teď by tam měla patřit i ČR. Ve druhé jsou další členové NATO. A ve třetí zbytek. |
"Předpokládáme, že nyní se ten proces urychlí. V několika týdnech, bude-li to možné, by to byla tato vláda, kdo smluvní vztah uzavře," uvedl po jednání vlády Barták. Pokud by smlouva nebyla podepisována na ministerské úrovni, mohl by ji za ČR podepsat například český velvyslanec v USA.
Už koncem února Američané v Praze otevřeli pobočku Úřadu pro námořní výzkum. Zatím nepodepsaná dohoda o spolupráci tomu nebránila. (více čtěte v předchozím článku)
Unikátní české vědecké výsledky by rády získaly i další složky americké armády, navíc v ČR za zlomek zámořských nákladů.
