Když na ranvej čáslavského letiště v dubnu 2005 dosedl první Gripen s výsostnými znaky vojenského letectva České republiky, byl to po dlouhých desetiletích konec éry sovětských stíhaček v českých barvách.
"Jsme zhruba v polovině kontraktu, který je na 21 tisíc letových hodin," konstatoval velitel vzdušných sil a sám jeden z prvních pilotů gripenů Jiří Verner. Ročně čeští piloti nalétají dohromady zhruba 2 200 hodin, tedy každý letoun je ve vzduchu zhruba 150 hodin.
Dosavadní zkušenosti letců jsou podle Vernera výborné. Ať už jde o spolehlivost nebo o servis. "Z našeho pohledu jde o výborný stroj," uvedl Verner.
Za pětiletou službu se podle něj jasně ukázalo, že některé argumenty odpůrců tohoto letounu, byly naprosto neopodstatněné. Jako například kompatibilita v rámci NATO.
Důkazem je podle Vernera skutečnost, že gripeny celou dobu bezproblémově střeží vzdušný prostor nejen Česka ale i v rámci aliančního systému včasné výstrahy NATINEADS. A především pak loňská historicky první zahraniční mise českých letců s gripeny v Pobaltí, kdy piloti po čtyři měsíce v rámci operace NATO chránili vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.
Tam absolvovali čeští letci 330 misí, nalétali nad Pobaltím 400 hodin a celkem osmkrát se jim nad hlavami rozezněla poplašná sirény k ostrému startu, kdy museli do vzduchu většinou kvůli ruským vojenským letounům.
Gripen se tam naprosto osvědčil, není totiž například tak náročný na počet pozemního personálu. V NATO pak kroutili hlavami, jak české letectvo zvládlo takovou misi s tak malým počtem lidí a tudíž levně, když jiní spojenci měli v Pobaltí dvojnásobně až trojnásobně velké kontingenty. Další nasazení v Pobaltí už plánuje česká armáda a Aliance na příští rok.
Výzbroj dělá z gripenu účinnou zbraň
Jako liché se ukázaly také obavy, že bude letoun bezbranný. Byl vyzbrojen pouze palubním kanónem a ve skladech měli letečtí zbrojíři pouze rakety krátkého dosahu Sidewinder.
To se ale záhy změnilo a od roku 2008 jsou české gripeny vyzbrojeny střelami středního dosahu AMRAAM, tedy výkonným zbraňovým systémem, jakým česká armáda do té doby nikdy nedisponovala. Z gripenů se tehdy podle odborníků stal plnohodnotný bojový stroj.
"V případě letounu pro Českou republiku šlo tehdy o zbrusu nový model a proto zkušenosti českých letců jsou pro nás nesmírně cenné," uvedl programový ředitel Gripenu pro Českou republiku Bengt Littke.
České letectvo před pěti lety zařazovalo tyto nové modifikace C a D do výzbroje jako první na světě a to se podle Littkeho pochopitelně neobešlo bez prvotních drobných technických potíží, jako u každého nového stroje.
"Od té doby ale program běží bez problémů a základna v Čáslavi je pro nás nesmírně důležitá pro ověření, jak naše systémy fungují," dodal Littke. Gripeny od té doby slouží kromě domácího Švédska i v Maďarsku, Jihoafrické republice, Thajsku a v britské výcvikové škole. Švédský výrobce Saab už testuje zbrusu novou verzi.
Pronájem celkem 14 strojů za zhruba 20 miliard korun skončí za dalších pět roků. Od počátku kontrakt provází spekulace o možné korupci. S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na nákup stíhaček JAS-39 Gripen s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize.
Podle ní se rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly jako poradce zbrojovky BAE Systems pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Policisté již případ dvakrát odložili, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká však případ letos znovu otevřela.
Co bude po gripenech? Možná gripeny
V následujících měsících chce ale ministerstvo obrany zvážit možnosti, "co bude po gripenech". Otázku stíhacího letectva má řešit i takzvaná Bílá kniha obrany, kterou pro ministerstvo obrany připravuje tým expertů. Dokument by měl jasně definovat koncepci české armády pro nadcházejících deset až patnáct let a měl by být hotov příští rok v březnu.
"Nemyslím si, že bychom měli na stíhací letectvo teď rezignovat. Gripeny navíc patří k tomu, co nám posloužilo relativně dobře. Opět zde platí, že bychom si měli stanovit strategii pro budoucnost našeho letectva," prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra.
Existuje přitom hned několik variant. První možností je, že se Česko rozhodne pronajaté švédské stíhačky odkoupit za zbytkovou cenu. To by možnilo jejich nasazení i v zahraničních operacích bez nutnosti žádat svolení Švédů. Navíc čeští letci i pozemní personál jsou na stroje zvyklí a mají k údržbě letounů vybudované kompletní zázemí.
Další variantou je pak nákup zbrusu nových strojů. V případě nejmodernějších strojů jako Eurofighter Typhoon nebo nejnovějších letounů F-35 půjde však o velmi drahou záležitost. Další možností zůstává nákup starších strojů. Velmi by ale záleželo na konkrétní nabídce. Poslední variantou je pak zánik stíhacího letectva nebo společná ochrana vzdušného prostoru například s nejbližšími sousedy - Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
