"Před deseti lety jsme měli tři procenta dětí s nadváhou, dnes už je to přes pět procent. Zároveň však vzrostl i počet dívek a chlapců s příliš nízkou hmotností. Těch je nyní mezi sedmi a osmi procenty," upozornila Jana Vignerová ze Státního zdravotního ústavu, jenž se na výzkumu podílel.
"Je zřejmé, že se u nás problém dětské obezity systematicky zveličuje. Podílejí se na tom farmaceutické firmy, které se snaží z lidí vytahat peníze za léky na hubnutí. Brzy však významně vzroste počet mladistvých s úplně opačným problémem - anorexií," tvrdí antropolog Pavel Bláha.
|
Děti vyrostly, školní lavice jim začínají být malé Zatímco děti povyrostly, školní lavice, v nichž sedávají, zůstávají stejné. Mají dvojí výšku - jednu pro děti na prvním stupni a druhou pro žáky na druhém. Ať jsou velcí jakkoli. Výsledek? Špatné držení těla a zkřivená páteř. "Není žádnou výjimkou, když dítě za první čtyři roky ve škole vyroste o 25 centimetrů. Celou dobu přitom sedává ve stejné lavici. Musí se krčit, takže pak máme mnohem víc dětí se skoliosou. Školy na to ale vůbec neslyší," zlobí se antropolog Pavel Bláha. Toho, že jsou dnes děti vyšší a do lavic se nevejdou, si už všimlo i ministerstvo zdravotnictví. Přijalo vyhlášku, která školám nařizuje uzpůsobit lavice vzrůstu dětí. "Školu jsme přestavovali a jen díky tomu jsme ji mohli vybavit i novým nábytkem. Nejvíce se osvědčují nastavitelné lavice. Stává se totiž, že do první třídy nastoupí chlapec, který si výškou nezadá se čtvrťákem. V jedné učebně tak musejí být k dispozici stolky různých velikostí," řekl ředitel základní školy v Turnově Karel Bárta. Mnohým školám ale na výměnu nábytku chybějí peníze, takže ministerskou vyhlášku ignorují. Nová lavice se dvěma židlemi, kterou lze nastavit na různou výšku žáků, je pro školy luxusem. Stojí totiž v půrměru šest tisíc korun. Nábytek do třídy pro třicet žáků tak vyjde na sto tisíc. |
To, jak rostou české děti, antropologové sledují už od konce 19. století. Nejnovější měření ukázalo, že se Češi za posledních sto let "vytáhli" o více než deset centimetrů. Růst se však zpomaluje. Před deseti lety byli osmnáctiletí už jen o dva centimetry menší než stejně staří chlapci v roce 2001.
|
O obezitě rozhoduje už první rok života Šok zažili před pěti dny porodníci v Chrudimi. Jedné z maminek se tam přirozenou cestou narodilo šestikilové dítě. Malá Karolínka po porodu měřila 60 centimetrů. Jak takový "drobeček" vypadá, ukázala svým divákům televize Nova. "Mimořádně velké děti se rodí jen matkám, které mají cukrovku. Běžné to rozhodně není a nebude ani v budoucnu," upozorňuje Jaroslav Feyereisl z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě. Lékaři vypozorovali, že novorozenci v posledních desetiletích měří o pár centimetrů více, a tím také po porodu více váží. Nárůst ale není nijak zásadní. "Záleží hlavně na tom, v kterém týdnu těhotenství se dítě narodí. Předčasných porodů přitom přibývá. Velké rozdíly ve velikosti jsou také mezi dětmi různých ras," dodává Feyereisl. Zvyšující se váha dětí při porodu může jejich rodiče spíše těšit. Britští vědci totiž zjistili, že předčasně narozeným dětem - s příliš nízkou hmotností - to jde bídně ve škole. Školáci, kteří vážili při porodu jeden a půl kilogramu a méně, měli o půl stupně horší známky než jejich vrstevníci. O tom, zda z novorozence vyroste jedinec s nadváhou, nebo štíhlý člověk, ale porodní váha příliš nevypovídá. Vše důležité se totiž odehrává v prvním roce života. Pokud matka dítě kojí, má mnohem větší naději, že její potomek zůstane štíhlejší než jeho vrstevníci živení sunarem. "Už v prvním roce se zakládají tukové buňky v podkoží. Ty se pak udrží až do dospělosti. Představa, že zdravé mimino má být baculaté, je proto scestná," varuje Jana Vignerová ze Státního zdravotního ústavu. Definitivně se o vzniku obezity rozhoduje mezi sedmým a jedenáctým rokem. V tomto věku je u nás podle antropologické studie kolem pěti procent obézních dívek a ještě o půl procenta více chlapců. |
