„Členové Etického panelu neshledali na těchto pořadech nic neetického. Každý politik, který jednoznačně nevysvětlí své počínání včetně rozporů ve svých veřejných vyjádřeních, nutně vyvolává investigativní zájem ze strany médií,“ uvedli členové panelu ve zprávě, o níž Radu ČT ve středu informoval generální ředitel televize Petr Dvořák. Rada televizi k vysvětlení vyzvala na začátku března, na podání vysvětlení měla 30 dnů (více o výzvě rady zde).
Server Lidovky.cz upozornil, že postoj Etického panelu ke sporu o reportáže na téma Babišových dluhopisů může napovědět, jak s ministrovými stížnostmi naloží Rada České televize. „Je pouze podkladem pro jednání Rady ČT,“ sdělil serveru manažer PR České televize Michal Prokeš.
Etický panel se zabýval reportážemi „Křišťálově čisté“ a „Voda a víno“, odvysílaným v nedělních pořadech 168 hodin, a reportáží „Ministerské počty“ z pondělních Reportérů ČT. Ve vyjádření dále uvedl, že četnost reportáží je podle něj úměrná významu a postavení Babiše v politické a ekonomické sféře státu. Obdobný zájem podle panelu vzbuzují i jiné veřejně činné osoby.
Reportáže podle stížnosti radě zpochybňují legitimitu nákupu dluhopisů a mohou účelově vyznívat tak, že Babiš lhal ohledně svých příjmů, i když to nebylo spolehlivě prokázáno. Jedna z reportáží by mohla evokovat dojem, že nákup dluhopisů byl účelový s cílem vyhnout se placení daní a že společnost Agrofert je protěžována při získávání veřejných zakázek. Babiš žádal rovněž pracovněprávní postih redaktorů, kteří se na jejich vzniku podíleli.
Nejasnosti kolem Babišova majetku se vynořily v souvislosti s tím, že v roce 2013 koupil dluhopisy svého holdingu Agrofert za 1,5 miliardy Kč. Babiš už dříve řekl, že na nákup těchto dluhopisů využil své předchozí příjmy. Pochybnosti o svých příjmech hodlal Babiš rozptýlit auditem.
Závěry zpráv auditorských firem EY a PWC o Babišových příjmech potvrdily jeho dřívější vyjádření, že v letech 1996 až 2015 měl celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Obě firmy ve svých zprávách upozornily na to, že tyto dokumenty nepředstavují audit podle mezinárodních auditorských standardů.
