Petr Dvořák svým přirovnáním odkazoval k televizní krizi v roce 2000. „Jsme opět v situaci, kdy si politici říkají, že by jim televize veřejné služby mohla sloužit. Ve Sněmovně máme šest zpráv a politici se snaží rozporovat hospodaření České televize,“ cituje MediaGuru Dvořáka.
Podle Dvořáka postupuje Česká televize (ČT) ve svém zpravodajství nestranně a vyváženě a snaží se reflektovat všechny významné společenské proudy. „To se nám celkově daří, protože slyšíme kritiku ze všech politických stran. Zajímavé také je, že největší političtí nepřátelé používají k útokům obrazovku ČT. Je ale dobré si uvědomit, že i pro ně ČT vysílá,“ dodal podle serveru Dvořák.
V pondělí řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD, že za spory o výroční zprávy České televize se ve skutečnosti skrývá něco zcela jiného. „Člověk si musí rozmyslet. Buď bude dělat redaktora v ČT, nebo politiku,“ řekl Zaorálek ve Sněmovně na semináři Média a role státu v jejich kontrole.
Redaktoři ČT nesmí být očividně nositeli politických postojů, řekl Zaorálek |
Většina Sněmovny kývla na zprávy o činnosti i hospodaření ČT za roky 2016 i 2017 ve čtvrtek večer. Debatu však už dolní komora několikrát přerušila.
Sněmovní volební výbor, který má v působnosti média, zprávy o činnosti ČT a zprávy o hospodaření televize za roky 2016 i 2017 doporučil schválit. V dolní komoře je i dvojice zpráv za loňský rok.
Výroční zprávy předkládají poslancům všechny veřejnoprávní instituce, tedy Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Odkládané projednávání zpráv ČT je sledované zejména kvůli tomu, že jejich dvojí neschválení by mohlo vést k odvolání televizní rady. Rada mimo jiné volí a odvolává generálního ředitele.
