Nyní ministerstvo financí připravilo novelu daňových zákonů, která tuto možnost ČT a ČRo opět vezme. Nejde přitom zdaleka jen o účetní operace a způsob zdanění, ale i o celkovou sumu, s níž mohou veřejnoprávní instituce napříště ve svém rozpočtu počítat.
Digitalizaci ať platí stát
Pokud Česká televize nebo Český rozhlas nyní nakupují zboží či služby od plátce DPH a použijí je výhradně pro veřejnoprávní vysílání, můžou poté uplatnit nárok na vrácení daně z přidané hodnoty. O tuto možnost mají sotva po roce platnosti zákona opět přijít. Pokud návrh projde, ČT a ČRo tím výrazně stoupnou nákladové položky.
„V celoročním dopadu je to řádově 120 až 130 milionů korun,“ říká za rozhlas mluvčí Jiří Hošna. U České televize by šlo o 350 až 400 milionů korun ročně.
„Méně prostředků by tak bylo nejen na financování výroby a vysílání pořadů, ale především na zajištění procesu digitalizace a přechodu na nový vysílací standart DVBT-T2, na který Česká televize dlouhodobě plánuje tyto prostředky využít. Tento přechod by tak zřejmě musel zaplatit stát ze státního rozpočtu,“ říká mluvčí televize Karolína Blinková.
Ministerstvo financí proti vratkám DPH pro veřejnoprávní média protestovalo už vloni, když většinou 111 hlasů prošla sněmovnou novela, která vracení daně umožnila. Tehdy ministerstvo změnu označilo za paskvil, který je v rozporu s tuzemským i evropským právem.
Za svým názorem si stojí i dnes. „Po schválení poslaneckého návrhu z roku 2017 se na nás obrátila řada daňových poradců a expertů na daň z přidané hodnoty, kteří chtěli podat podnět k Evropské komisi. Nicméně tím, že jsme veřejně deklarovali, že současný stav bude napraven v nejbližší řádné novele zákona, předpokládáme, že to byl motiv, který je vedl k nepodání takového podnětu,“ vysvětluje za ministerstvo financí mluvčí Zdeněk Vojtěch.
Řízení nevedeme. „V tuto chvíli“
HlídacíPes.org se s žádostí o vyjádření obrátil i na Evropskou komisi. Mluvčí Franziska Kochová v obecné rovině odpověděla, že stávající změna je zcela v režii členského státu, tedy České republiky.
„Komise v tuto chvíli v této věci nevede proti České republice žádné řízení,“ dodala Kochová. Zároveň odkázala na znění evropské směrnice o DPH, podle níž „členské státy osvobodí od daně činnosti veřejnoprávního rozhlasu a televize s výjimkou činností obchodní povahy“.
Na stejnou směrnici se odvolává i ministerstvo financí. Obě veřejnoprávní instituce však rozpor současného stavu s evropskými pravidly odmítají.
Spor o výklad zákona o DPH ve vztahu k veřejnoprávním médiím se táhl dlouhé roky. Českému rozhlasu daly za pravdu i soudy, nejasnosti ukončila právě až loňská novela.
„Už v loňském roce, kdy jsme podporovali přijetí této novely, jsme tento argument (rozpor s evropskou směrnicí, pozn. red.) slýchávali. Máme za to, že výjimka pro ČRo a ČT v rozporu s evropským právem není,“ říká za rozhlas Jiří Hošna.
„Česká televize si nechala od renomovaných právních kanceláří vypracovat odborné posudky, které konstatují, že možnost odpočtu pro veřejnoprávní média není v rozporu s evropským právem,“ doplňuje stanovisko ČT Karolína Blinková.
Vinu ponesou politici
Jisté je, že pokud navržená změna projde, v rozpočtu dvojice veřejnoprávních médií vznikne oproti současnému stavu mnohasetmilionová díra.
„České televizi argumenty nikdo nesdělil. Současný model funguje a nezpůsobuje žádné potíže. Těžko tak najít důvody, proč brát ČT a ČRo peníze, se kterými počítají a které mají sloužit divákům. Až tedy dojde k tomu, že Česká televize nebude moci správně vést a dokončit proces digitalizace a lidé nebudou mít přístup k volnému televiznímu signálu, budeme komunikovat, že vinu nesou politici,“ odpovídá ČT na dotaz, zda navrženou novelu vnímá jako způsob finančního tlaku na veřejnoprávní instituce.
„Jde o zrušení výjimky pro dva subjekty a zobecnění zákona. Vidíme za tím ekonomické a právní argumenty,“ reagoval na stejný dotaz smířlivěji Český rozhlas.
Autorem textu je Robert Břešťan. Byl publikován na webu Hlídacípes.org - Žurnalistika ve veřejném zájmu.
