„Stomatologie ‚dostala‘ pandemií covid-19 v roce 2020 ekonomický úder. Minimálně bych ho kvalifikovaně odhadoval ve výši deseti procent obratu, ke třem miliardám korun,“ říká Šmucler, který si nechal vypracovat dotazníkové šetření mezi třemi a půl tisíci členů komory.
Prevence rakoviny klesla loni až o čtvrtinu. Pacienti chodí k lékaři pozdě |
Důvodů je více: část ordinací měla alespoň část „covidového“ roku zavřeno a nepřijímala tak pacienty. I k těm, které měly otevřeno, ale chodilo méně lidí. Třeba na jaře 2020 se podle šetření taková situace týkala devětačtyřiceti procent zubařů. Další téměř čtvrtina respondentů uvedla, že otevřeno měli jen pro naléhavé případy, čtyři procenta dokonce ordinace zcela uzavřela.
Situace se mírně zlepšila na podzim. Méně pacientů navzdory plnému provozu zaznamenalo asi 35,5 procenta stomatologů. Jen pro naléhavé případy fungovalo pouze asi 360 dotázaných, ještě o polovinu méně bylo těch, kteří zavřeli úplně.
Důvody pro uzavření byly různé. Nejčastěji šlo na jaře o nedostatek ochranných pomůcek, poté stomatology trápily karantény, nákazy covidem v týmu ambulance, či v případech téměř pěti set respondentů strach z nákazy.
Pokles počtu pacientů však zaznamenali téměř všichni. Asi 1 500 z nich mělo o deset procent pacientů méně, dalších více než tisíc pak pozoruje více než čtvrtinový pokles. Pět set dotázaných stomatologů pak až poloviční. I z těch, kteří chodili, zanedbávala řada pacientů podle pětiny zubařů svou péči o chrup více než před epidemií.
Většina stomatologů zaznamenala snížení počtu pacientů.
Zubaři přišli o část peněz
A to mělo dopad na hospodaření. Šmucler mluví nejméně o deseti procentech obratu, současně ale dodává, že situace se velmi liší napříč jednotlivými ordinacemi. Jsou podle něj totiž praxe, které mají jen minimální obrat, současně ale i takové, které vydělaly stejně či více než v běžném roce. „Z anekdotických informací vím, že někde pracovali i ‚nad plán‘ – typicky pohotovostně laděné stomatochirurgie,“ říká Šmucler.
Celkem dostali zubaři loni uhrazeno zdravotními pojišťovnami asi o 1,7 miliardy korun méně, než bylo plánováno. Zároveň je ale v oboru i vysoký podíl úhrad přímo od pacientů. Celkově se tak podle Šmuclerova odhadu může jednat s těmito soukromými penězi o ztrátu 3,5 až čtyři miliardy korun.
Náklady na nemocnice rostou, hlavně na mzdy zdravotníků, tvrdí pojišťovny |
Problém v ordinacích byl podle Šmuclera ale i před epidemií. „Zdravotní pojišťovny za dobu své existence snížily poměr plateb pro stomatologii asi na polovinu. Kdyby zubní lékaři dostávali stejný poměr peněz jako v devadesátých letech, neměli bychom problémy s dostupností stomatologické péče, neměli bychom výkony hrazené medicínsky na úrovni osmdesátých let,“ míní.
Podle Šmuclera je tak chudší část obyvatel prakticky vyřazena z některé stomatologické péče. To chce podle svého zástupce Davida Šmehlíka zlepšit třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna. A to tak, že bude bonifikovat i přijímání nových pacientů a další úkony.
Nově by tak měly ordinace dostávat tisíc korun na pacienta za rok, pokud u něj udělají preventivní prohlídku. Pojišťovna odhaduje, že ročně půjde asi o miliardu korun. „Říkáme stomatologům: chceme, abyste tu prevenci dělali, ne abychom potom platili intervenci,“ řekl Šmehlík.
Celkově je v příštím roce plánováno na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění 380 miliard korun. Zatímco v roce 2000 dostávaly ordinace zubařů 6,33 procenta z celkové částky, loni to bylo 3,67 procenta.
