V letech 1997 a 1998 zaujímala Česká republika 39. místo, loni byla na šestatřicátém a letos vystopila ještě o dvě příčky výš.
Ze zemí bývalého východního bloku následuje Českou republiku čtyřicáté Slovensko, třiačtyřicáté Maďarsko a o jedno místo "horší" Polsko. Sousední Německo je čtrnácté a Rakousko šestnácté.
Mezi zeměmi rozdělenými do tří hlavních kategorií lidského rozvoje Česko zároveň figuruje ve skupině šestačtyřiceti států, které byly zařazeny do skupiny s nejvyšší úrovní.
Poslední v této skupině je Estonsko, které se ovšem mezi země s nejvyšší úrovní probojovalo jako jediný stát bývalého Sovětského svazu.
Rusko se se svým lidským rozvojem celkově umístilo na 62. příčce.
Ze 175 zemí, které jsou v žebříčku programu zařazeny, je již posedmé na prvním místě Kanada následována Norskem a USA.
Nejmenší rozvoj zaznamenávají státy Afriky
Konec žebříčku zemí, kde se nejméně dělá pro člověka, uzavírají na posledních čtyřiadvaceti místech výlučně africké státy ochromované válkami a nemocemi, zejména AIDS.
Závěrečnou desítku tvoří Mali, Středoafrická republika, Čad, Mosambik, Guinea-
Bissau, Burundi, Etiopie, Burkina Faso, Niger a občanskou válkou devastovaná Sierra Leone na 174. místě.
Před početnou skupinou afrických států je na 150. místě Haiti jako nejhůře hodnocená
země amerického kontinentu.
Zpráva letos rovněž bere zřetel na to, jak se do lidského rozvoje hospodářské tvořivosti promítá uplatňování lidských práv a pokrok v demokracii.
Poukazuje mimo jiné na to, že války a vnitřní konflikty v 90. letech přinutily globálně asi padesát miliónů lidí opustit domovy. Sto miliónů dětí na světě musí pracovat nebo žít na ulici.
Při výkonu povolání loni přišlo o život 90 novinářů.
