Předseda vlády téměř pravidelně píše v neděli na svůj Facebook sáhodlouhé statusy, které nazývá hlášením. Chválí v nich, co všechno jeho vláda zvládla, jak maká, co se mu líbí a nelíbí nebo kde je zrovna krize. Po dlouhé době přišla řada na Českou poštu, která je dnes podle premiéra ve své současné podobě už mrtvá. Zároveň ale říká, že takový ztrátový byznys by nikdo nedělal, kdyby mu to nenakazoval stát.
„Dlouhé fronty, výbuchy vzteku, proč to jde té ženské nebo chlapovi u přepážky tak pomalu. Čekání celý den doma na balík „do ruky“, aby pak člověk dostal výzvu, že si pro něj má klusat na poštu, že nebyl doma. I když samozřejmě doma byl a čekal. Klasika,“ napsal zhruba v půlce několika stránkového příspěvku na svém oficiálním profilu v neděli Andrej Babiš a ve zbytku se snaží popsat, jak chce krizovou situaci vyřešit. Od historie České pošty, až po rozsáhlou kritiku vrcholného managementu společnosti.
Odboráře takové tvrzení rozčílilo. Odborový svaz zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb proto obratem sepsal premiérovi otevřený dopis. V něm se odboráři pozastavují především nad zmíněným popisem situace na pobočkách.
„Vážený pane premiére, jménem zaměstnanců se musím důrazně ohradit proti nespravedlivém popisu České pošty ve Vaší zprávě na Facebooku. Pošťáci pracují s maximálním nasazením, přestože jsou málo zaplaceni a pracují často ve velmi nevyhovujících podmínkách,“ napsala Babišovi předsedkyně odborového svazu Jindřiška Budweiserová.
Máme problémy, ale pošťáci za to nemůžou
Budweiserová přiznává, že pošta má problémy především ve větších městech, kde je nedostatek zaměstnanců a velký počet zákazníků. Na menších pobočkách je ale podle šéfky odborářů atmosféra úplně jiná, většinu služeb poskytují kvalitně a premiérovo vyjádření jen dehonestuje jejich práci, kde jsou pošťáci a doručovatelé posledními pěšáky v dlouhém řetězci schvalovacích procesů od úřadů, státního podniku, vlády, ale i Evropské komise.
Financování nákladů základních poštovních služeb
|
Prezident Miloš Zeman už podepsal zákon, podle kterého bude moci Česká pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun. Předchozí kompenzace byla půl miliardy.
Zvýšení horního limitu navrhl ve Sněmovně ministr vnitra Jan Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy korun ročně.
Limit chtěl Hamáček navýšit kvůli klesajícímu počtu listovních zásilek, povinnosti České pošty provozovat 3 200 poboček a také výběru zhruba 22 tisíc poštovních schránek. Budweiserová nicméně připomíná, že veškeré služby musí Česká pošta plnit podle zákona, i když jsou ztrátové. Pošta navíc dostává peníze s dlouhou prodlevou.
„Největší problém je v tom, že pošta má zákonem uložené ztrátové činnosti, za které od roku 2013 dostává jen částečnou úhradu. Za tu dobu musela takto nespravedlivě vynaložit téměř 9 miliard korun. To se podepsalo na stavu podniku, nízkých mzdách, nedostatečných investicích. Většina firem by nic takového nepřežila,“ vypočítává Budweiserová.
Pro srovnání - pošta musela od roku 2013 po liberalizaci trhu pokrýt z vlastních zdrojů náklady ztrátových služeb ve výši 11,8 miliard korun, z toho stát uhradil 3,1 miliardy korun, ze které vyplývá zmíněných 8,7 miliard korun.
Roman Knap
V otevřeném dopise se dostalo i na ředitele České pošty Romana Knapa, kterého se odboráři zastávají. Na začátku srpna totiž informoval všechny odborové organizace o ekonomické situaci, připravované restrukturalizaci i nutných investicích, které má pokrýt prodej nepotřebného majetku.
Změny mají ale znamenat rušení tisíců pracovních míst, což odboráři odmítají. Pošta je veřejná služba jako například doprava. Zásilky doručuje i do té nejmenší vesnici v republice. Podle odborářů je proto na státu, aby byl schopný občanům takovou službu zajistit v potřebné kvalitě, která se může ještě snižovat, pokud se bude myslet jen na ekonomická kritéria.
