Na začátku bylo - alespoň podle čísel projektu Mars One - dvě stě tisíc lidí, které uchvátila myšlenka možného letu na Mars. Po dvou vyřazovacích kolech jich zbývá stovka, z poloviny muži, z poloviny ženy. Naprosté většině uchazečů je do 45 let, pětadvacetiletá Ferstová je jedinou Češkou, která do třetího kola výběru prošla.
Podrobně zpracovaný projekt počítá s vysláním pokusné sondy v roce 2018, stavbou základny v letech 2022 až 2023, přistáním první čtyřčlenné posádky (po devítiletém výcviku) v roce 2024 a pak s příletem dalších čtyř lidí každé dva roky.
Stovka nynějších uchazečů vzešla ze základního lékařského vyšetření a pohovoru s vedoucím výběru. „Během něj jsme zodpověděli několik otázek ohledně Marsu, jeho geologie a projektu Mars One - měsíc předtím jsme k tomu dostali studijní materiály - a také osobní otázky ohledně nás samotných, přístupu k projektu, jeho i naší budoucnosti,“ vylíčila pro iDNES.cz Ferstová.
Vybraní kandidáti nyní vyhlížejí trénink v simulační základně projektu, první svého druhu, na níž se začalo pracovat v polovině roku 2014. „Podobu třetího výběrového kola ještě neznáme, ale podle původních informací by do konce roku 2015 mělo být vybráno 24 až 40 lidí, kteří se stanou aspirujícími astronauty a zaměstnanci Mars One,“ říká.
Pro projekt se nadchla navzdory tomu, že celá akce je od začátku prezentovaná jako let bez návratu. Kvůli penězům i kvůli přesvědčení tvůrců projektu, že by se kolonizátoři Marsu po dlouhé době ve stavu beztíže nebo relativně malé gravitace Marsu už nedokázali adaptovat na tíži pozemskou.
Ferstová si z toho hlavu nedělá. Když hovoří o projektu, podmiňovací způsob vůbec nemá ve slovníku. „Jednosměrnost mise mi připadá jako malá cena za to, že tam letíme objevovat, budovat a posouvat hranice. Není to mise typu ‚poletíme tam, budeme sedět v základně do konce života a uvidíme, co to udělá‘. Projekt si klade za cíl objevit způsoby, jak základnu rozšiřovat, osamostatnit a neustále zlepšovat,“ má jasno. Láká ji i samotná představa možnosti zahájit kolonizaci sluneční soustavy za hranicí oběžné dráhy Země.
Uvědomuje si možná rizika? „Je velmi nepravděpodobné, že se pokazí něco předvídatelného, nebo že na to nebudeme připraveni. K řešení nepředvídatelných problémů bude sloužit široká škála souvisejícího know-how, které získáme během devítiletého výcviku. Na začátku budou problémy, nebezpečí a risk - naším úkolem bude nezklamat a objevit způsoby, jak to vše překonat,“ říká.
Něco úplně jiného než Apollo?
Vkrádá se samozřejmě srovnání s projektem Apollo - a s ním i pochybnosti. Vždyť v šedesátých letech bylo zapotřebí k dosažení mnohem bližšího Měsíce osmiletého úsilí vědeckého, technického i ekonomického potenciálu USA, světové supervelmoci, navíc motivované vesmírnými závody se Sověty. Výběrová kritéria na členy posádky snesli jen ti nejlepší z nejlepších, elitní vojenští letci. Neil Armstrong se na let na Měsíc připravoval jedenáct let.
Pochybnosti o projektu Mars One vyjádřil například prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT). Podle jeho vědců si program sice získal pozornost, ale dosud nebylo publikováno mnoho informací o technických aspektech mise. Na relativně nízké úrovni, říkají, jsou technologie umožňující využití místních zdrojů. A tím řada námitek jen začíná.
„Přestože některé postupy odkázané v plánu mise již existují, řada dalších ještě není připravena k nasazení. Jiné jsou sice již funkční, ale nebyly vyvinuty pro lety do vesmíru a nelze tedy spolehlivě říci, zda je bude možné použít na Marsu,“ říká dále studie MIT (podrobně jsme o ní psali v tomto článku) a zmiňuje jako příklad myšlenku pěstování plodin, které by podle nich vedlo k nepřípustné koncentraci kyslíku v umělé atmosféře a smrti posádky v řádu desítek dnů.
Problematicky také MIT vidí dopravu náhradních dílů ze Země - ta se podle institutu prodraží nad možnosti projektu, který má být financován hlavně příjmy z televizního vysílání.
„Nechceme jim to kazit“
Přesto by ale bylo zkreslující vnímat výrazně odlišné postoje lidí kolem projektu a vědců jako duel, v němž jeden má zvítězit a druhý prohrát. „Těšíme se, až se lidé stanou meziplanetárním druhem. Nesmírně respektujeme nadšení pro vesmírné lety, které Mars One rozpoutal, a nechceme jej kazit. Spíše chceme pomoci posunout jejich úsilí směrem k dostupnému a udržitelnému dobývání planety Mars,“ poznamenali autoři studie z MIT.
„Primárně je skvělé, když se naším projektem zabývá tak prominentní instituce, jako je MIT,“ řekla pro iDNES.cz Ferstová. Zmíněnou studii nicméně zpochybňuje a vysvětluje to absencí dostatku dat, která - podle ní - neumožnila vědcům dojít k relevantním závěrům. Což není tak odlišné od závěrů MIT, který nedostatek prezentovaných dat ovšem dává „za vinu“ autorům projektu Mars One.
Tak či onak ale projekt jeden výsledek už má. O samotné myšlence, že se lidstvo někdy vypraví k jiné planetě a posune tak hranice svého poznání se bude - v České republice i zásluhou Lucie Ferstové - více mluvit.
