Ubylo lidí spokojených. V září jich bylo ještě 40 procent, dnes sotva třetina. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se na poklesu podepsala diskuse o reformě veřejných financí a jejích důsledcích.
Z výsledků šetření mezi 1034 respondenty vyplynulo, že 31 procent občanů považuje svoji domácnost za chudou. Potíže vyjít se stávajícím příjmem mají pravidelně téměř dva lidé ze tří.
"V porovnání s květnovými výsledky došlo ke zřetelnému zhoršení," upozorňuje Jan Červenka. Podíl těch, kteří musejí obracet kažkou korunu, vzrostl o 11 procentních bodů. Přibližně stejné množství lidí ubylo mezi dříve bezstarostnými.
Každá desátá domácnost má dokonce problém sehnat peníze na základní potřeby - jídlo, bydlení, či oblečení. "Největší zastoupení zde mají domácnosti nezaměstnaných a nekvalifikovaných dělníků," uvedl sociolog.
Celkově jsou ale příjmy domácností vyšší než v období let 1993 až 2001.
Ke spokojenějším patří tradičně podnikatelé a živnostníci, mladí ve věku mezi 15 a 19 lety, studenti a potenciální voliči ODS. Pesimisticky hodnotí svou životní úroveň hlavně důchodci, nezaměstnaní, dělníci a stoupenci KSČM.
Autory průzkumu zajímalo i to, jak lidé vnímají péči státu. Ze všech zkoumaných faktorů hodnotili převážně příznivě pouze přístup ke vzdělání a zdravotní péči. U ostatních převážily kritické hlasy.
"Nejhůř lidé hodnotí finanční podmínky pro zakládání rodin a možnosti získání bytu," uzavřeli výzkumníci.
