Výrazná většina Čechů si myslí, že tím, kdo republiku nejlépe ochrání před hrozbami zvenčí, nejsou Spojené státy, ale Evropská unie.
Podle průzkumu považuje Evropskou unii za nejspolehlivějšího ochránce 68 procent dotázaných, zatímco o USA si to myslí pouhých 24 procent lidí.
Pokud jde o strategické partnerství, nůžky se rozevřely ještě víc: skoro 80 procent jej vidí v Unii, jen 17 procent v Americe.
"Tak zřetelný odstup mě překvapil," řekl Jaroslav Hadrava z agentury Median. "Zdá se, že začíná fungovat vědomí identity a proevropská politika."
Češi paradoxně mnohem více spoléhají na Unii i přesto, že její skutečné možnosti jsou neporovnatelné se Spojenými státy. "Opravdu, otázka je, nakolik pohled Čechů odpovídá realitě současného světa," řekl psycholog Hubálek. "V podstatě jde o naplnění přísloví o košili, která je bližší než kabát. Navíc Amerika je daleko a zprávy o ní byly v posledních letech často negativní."
Muži jsou víc pro USA
Z výzkumu plyne, že Unii jako hlavního spojence i ochránce chápou celkem shodně lidé ze všech sociálních i věkových vrstev. Muži byli obecně o něco proameričtější. "Jsou realističtější a chápou, že největší úderná síla jsou přece jen USA," řekl Hadrava.
Amerika měla největší důvěru mezi mladými lidmi, kde ji jako nejúčinnějšího ochránce označilo 37 procent dotázaných ve věku do devatenácti let a 34 procent ve skupině do 29 let.
Podle Khola je to tím, že se už cítíme součástí Unie. "Máme zkušenost, že se s námi baví, a to oceňujeme. USA nás v představách lidí chápou jako dobrého spojence, ale ne jako partnera."
Pokud se někomu zdá, že Česko je méně proamerické, je na omylu. Vysvětlení je jiné: Češi jsou více proevropští, než byli dříve. "Myslím, že si otázku přeložili tak, že se zamysleli, kdo je pro jejich život důležitější – zda Unie, či Amerika," řekl Roman Joch z Občanského institutu.
Nasvědčuje tomu i další otázka průzkumu, v níž lidé hodnotili česko-americké vztahy dva roky po válce v Iráku, k níž Česko zaujalo vlažný postoj. Ukázalo se, že podle nadpoloviční většiny jsou stejné nebo dokonce lepší než před invazí, zatímco jen dvacet procent je teď vidí jako oslabené.
Před čím by nás vlastně měla Evropská unie chránit? Staré hrozby, jak vyplynulo z průzkumu, jsou pryč. Například země, které představovaly tradiční historické ohrožení, tedy Německo a Rusko, se octly až úplně na chvostu seznamu.
Čeho se tedy nejvíc bojíme? Když dotázaní seřadili seznam možných hrozeb podle naléhavosti, nepřekvapilo, že na prvním místě byl terorismus. Do popředí se dostaly globální hrozby. Po terorismu se bojíme nejvíc epidemií, ekologických katastrof, chemického útoku a islámského světa.
Bojíme se také podle svého rozhledu a příjmu. Vysokoškoláci se obávají mnohem víc Číny než lidé se základním vzděláním: ti se naopak bojí vlny přistěhovalců a rozpadu Unie, protože s tím je spojena obava o živobytí.
 Islámští teroristé. Ilustrační foto. |
