Pokud by se některý Čech rozhodl stát se po smrti exponátem, zákony mu v tom nebrání. Posmrtnou úpravu si však může zařídit jen v cizině.
"Žádný zákon vám neznemožňuje nechat se posmrtně mumifikovat, ale problém je, že u nás je taková úprava zakázána. Když si to však dohodnete v zahraničí, pohřební služba vám následně zajistí převoz," říká Jiří Rambousek, právník a člen představenstva Sdružení pohřebnictví.
Co s tělem po smrti?
Ve své praxi však Rambousek podobné přání ještě nezaznamenal. Český zákon o pohřebnictví totiž povoluje jen tři způsoby, jak naložit s mrtvým tělem. Může být uloženo do hrobu, do hrobky nebo se nechá zpopelnit.
Jedinou "omluvenku" před zákonem nabízí věda. Dárce se však musí příslušnému anatomickému ústavu upsat, že si výslovně přeje, aby jeho tělo po smrti posloužilo poznání a bádání.
Lidí, kteří si přejí být po smrti takto "užiteční", jsou tisíce. Jen anatomický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze podle Zdravotnických novin k loňskému roku evidoval pět tisíc smluv.
Potenciální zájemce o mumifikaci (v případě zmíněné výstavy jde o metodu zvanou plastinace) si tedy musí posmrtnou úpravu dohodnout například v Německu. Povolená je však také ve Velké Británii nebo v USA.
Po provedení plastinace, případně balzamování, může být tělo (podle zákona už jako předmět) převezeno zpět do vlasti. Pozůstalí si je mohou nechat doma, může být i veřejně vystaveno. Nejznámější novodobou mumií je balzamované Leninovo tělo v moskevském mauzoleu.
Co se má stát s jeho tělem po smrti, se každý člověk může rozhodnout zcela svobodně. Pohřebníci však upozorňují, že zde platí pravidlo: co sám nezakážu, to si mohou dovolit pozůstalí.
"Člověk by měl včas pamatovat na své memento mori, na poslední vůli. Pokud má speciální přání, nebo si naopak nějakou formu výslovně nepřeje, musí to písemně projevit už zaživa," říká právník Rambousek.
Hlinka je pohřben na zahradě
O extrémní formu uchování tělesných ostatků Češi zájem nemají, přání jsou však různorodá. Kromě už zcela běžného rozptýlení popela na hřbitově či na oblíbeném místě zemřelého (popel herce, kterého proslavil seriál Star Trek, byl například vystřelen do kosmu), není výjimkou ani pohřbívání do hrobek na zahradách rodinných domků.
Tam například uložila ostatky svého muže, trenéra hokejové reprezentace, Liběna Hlinková.
"Tělo musí být v pozinkované rakvi z tvrdého dřeva. A je nutné se dohodnout s hygienickou stanicí, například kvůli ohrožení spodních vod," doplňuje pohřebník Rambousek.
