Odletem s forsáží skončila po poledni v pořadí druhá mise českých letců v Pobaltí. Od září střežili nepřetržitě nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Trojlístek pobaltských republik totiž nemá vlastní stíhací letectvo, a proto se v ochraně vzdušného prostoru střídají další státy NATO.
Fotografie    |
Čeští letci během čtyř měsíců nalétali nad Pobaltím přes 326 hodin a uskutečnili 298 letů.
Od velitele litevských vzdušných sil Edvardase Mažeikise si za to vysloužili medaili NATO za působení v zahraniční operaci.
Velitel českého kontingentu Petr Lanči pak předal pomyslný klíč od nebe dánským letcům se stroji F-16, kteří budou Pobaltí chránit už počtvrté. Celý kontingent šedesáti českých vojáků by měl být doma do 7. ledna.
Čeští tygři nad PoblatímNebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem začali čeští letci z 211. tygří letky z Čáslavi se čtveřicí nadzvukových letounů Jas-39 Gripen chránit 1. září. Službu na čtyři měsíce převzali od Polska. Čtveřice českých gripenů byla kromě palubního kanonu vyzbrojena střelami Sidewinder. U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. Letci musí dodržovat vzdálenost 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů. Piloti smějí zasahovat jen proti vojenským cílům, nemají mandát k zásahu proti takzvanému "renegátovi", tedy například unesenému civilnímu letadlu. Kdyby se tak v Pobaltí stalo něco podobného jako 11. září v Americe, mohou to ze vzduchu pouze monitorovat. Běžná asistence civilním strojům v nouzi však součástí mandátu je. Týká se případů, kdy například dopravní letoun bude mít nějakou technickou závadu nebo ztratí spojení. |
"V mezidobí bude nadále probíhat intenzivní balení, příprava materiálu, techniky a vybavení na letecký i pozemní přesun. Pozemní transport bude zabezpečován 14. brigádou logistické podpory z Pardubic s předpokládaným termínem ukončení do 10. ledna," konstatoval zástupce velitele jednotky David Schreier.
Velitel českých vzdušných sil Jiří Verner je s druhou zahraniční misí českých letců spokojen. "S tak malým počtem letounů jsme schopni střežit vzdušný prostor doma a současně i nad Pobaltím," řekl generál.
Uznání přitom sklízí české letectvo i u spojenců. Český kontingent totiž patřil k početně vůbec nejmenším, který takový úkol zvládl. Například Turecko muselo do Pobaltí vyslat přes 150 a Německo dokonce přes 200 vojáků.
Startovali kvůli ruským strojům
Patnácti ostrými starty, takzvanými Alpha-Scramble, čeští letci takřka zdvojnásobili počet zásahů, které nasbírali při své poslední zahraniční misi v Pobaltí před třemi lety. Ve většině případů se jednalo "pouze" o ruské vojenské dopravní letouny.
Ačkoliv detaily jednotlivých misí zatím nemohou letci prozradit, stejně jako v minulosti jde o ruské vojenské letouny, které se dostanou do vzdušného prostoru Pobaltí a nedodržují pravidla pro lety na civilních trasách.
Rusové celkem pravidelně při letech do své enklávy Kaliningradu nebo zpět do Ruska nedodržují letové plány, odkloní se z trasy a často létají bez zapnutého "odpovídače". Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl. Čeští stíhači pak museli k takovému stroji okamžitě odstartovat, najít ho a identifikovat. Nikdo totiž nemůže předem vědět, o jaký letoun jde a jaké jsou úmysly posádky.
Ačkoliv letci sami odmítají spekulace, že jde ze strany Ruska vyloženě o provokace, frekvence startů hotovostních strojů je v poslední době vysoká a Rusové velmi dobře vědí, kdo zrovna trojlístek pobaltských republik chrání. Poprvé museli Češi s gripeny do vzduchu kvůli ruskému letounu nad Estonskem už 5. září. Tedy pouhých pět dní poté, co ochranu Pobaltí převzali od svých polských kolegů.
