Češi, kteří navštěvují lékaře mnohem častěji než kdokoliv jiný v Evropě, považují poplatky u lékaře za ohavnost, píše NYT.
List poznamenává, že regulační poplatky nejvíce trápí důchodce s nízkými penzemi. "Musím šetřit, abych měla peníze na jídlo," řekla reportérovi v čekárně u lékaře 78letá Květa Lachoutová z Prahy. Sama stěží vyjde se zhruba 600dolarovým důchodem (v přepočtu asi 9 500 Kč). Jen nájem a služby ji totiž měsíčně přijdou na 400 dolarů.
Naopak pro zdravé pracující Čechy jsou poplatky zanedbatelnou položkou. Vždyť deseti- a dvacetikorunovými mincemi obvykle platí za jízdenky na pražské MHD. Mnoho obyvatel "zlatého města", jak se Praze přezdívá, navíc v soukromí přiznává, že podstatně více peněz utratí za veterinární péči o své domácí mazlíčky.
Problém s odmítáním regulačních poplatků podle deníku tkví v nedávné minulosti. Češi byli před rokem 1989 zvyklí na lékařskou péči zdarma. Placení za lékaře tak už z principu považují za špatné.
"Jedinou analogii v naší politické kultuře lze najít v základním vzdělání," cituje NYT profesora Marca J. Robertse z Harvardské univerzity. "Většina lidí ve Spojených státech si myslí, že by základní vzdělání mělo být zdarma a nemělo by podléhat zákonům trhu," vysvětlil.
Deník zmiňuje situaci ve většině postkomunistických zemí: Maďaři poplatky odmítli v referendu, na Slovensku je po nástupu k moci zrušila levicová vláda. A Češi? Ti řeší poplatky u Ústavního soudu. Na výslech k němu museli i premiér Mirek Topolánek a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. - čtěte Soud vyslechl Topolánka a Julínka
Ten si poplatky pochvaluje. Jen za první čtvrtletí totiž počet receptů na léky klesl o 40 procent, píše americký list.
The New York Times zmiňuje i strop 5 000 Kč ročně, který má ochránit chronicky nemocné pacienty. Většina z nich si však není jistá, jak bude fungovat v praxi. "Dosud vidím a zažívám jen negativa," řekla Lenka Vondráčková, která trpí roztroušenou sklerózou.
