Halančíci žijí v tůních na savanách afrického Mosambiku už velmi dlouho. Na to, že mezi nimi plave i zcela nový druh, který nikdo nepojmenoval, přišli až brněnští vědci.
"Uspěli jsme díky odhodlání vydat se do Mosambiku již během období dešťů a ne těsně po jeho skončení, kdy je již řada tůní suchá," odůvodňuje objev Martin Reichard z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
"Halančíka jsme objevili někdy v únoru roku 2008 při jedné z expedic do Mosambiku. Poté jsme procházeli dokumentace a muzea a zjišťovali, zda jde opravdu o dosud nepopsaný druh. Halančíka zvěčnila jen jediná fotografie, na počátku sedmdesátých let jej chytil jeden akvarista. Rybu ale zařadil k podobnému druhu a spletl se," dodal Reichard.
Drobná rybka měří kolem šesti až sedmi centimetrů a v období dešťů je v tůních hojná. Zatímco samička je nahnědlá a nevýrazná, samec bývá červeně zbarvený a zdobí jej světlemodrá kresba.
Halančík žije po vylíhnutí jiker jen několik týdnů. "Ryby obývají sezonní tůně v africké savaně, které vznikají v období dešťů, ale rychle vysychají. To určuje jejich krátký život," uvedl Reichard.
Rybky se při prvních deštích vylíhnou z jiker, které přežívají ve vyschlé půdě, a rychle rostou. Už ve třech týdnech jsou pohlavně dospělé a začínají se pářit i několikrát denně. "Soustřeďují všechny síly do reprodukce, a to i na úkor obrany před patogeny. Výsledkem je, že za několik dalších týdnů hynou stářím, a to i v případě, že jsou chovány v akváriích," doplnil Reichard.
Krátký život rybky ulehčuje výzkumy
Podle Reicharda poskytl malý halančík a jeho "jepičí" život skvělou příležitost zkoumat proces stárnutí u obratlovců. Krátký životní cyklus rybky je totiž přesně naprogramován a ryby hynou rychle i v umělých podmínkách. Už ve dvou nebo třech měsících halančík zestárne. A Brňané spolu s německými vědci zkoumají, jak proces stárnutí u rybky probíhá.
"Dosavadní výzkum stárnutí musel využívat především bezobratlé živočichy. Skupina obratlovců, kam patří také člověk, je pro výzkum stárnutí nepraktická. Jedince je totiž potřeba zkoumat od jejich narození až do smrti. Protože je většina obratlovců dlouhověká, takové sledování klade vysoké nároky na čas i peníze," vysvětlil Reichard.
"Všímáme si délky života, degenerativních změn ve tkáních mozku nebo hromadění zplodin metabolismu v játrech. Je to základní výzkum, který nám umožní pochopit, jak příroda funguje. Na tento základní výzkum navazují studie toho, jak mohou různé konkrétní chemické látky ovlivnit proces stárnutí," doplnil.
Krátkověká rybka by možná v budoucnu mohla člověku pomoci k látkám, které by lidem prodlužovaly život. "Samozřejmě to trvá velmi dlouho, než můžeme látku testovanou na rybách testovat na lidech. Ale halančík vykazuje stejné procesy stárnutí jako člověk, a tak nám výzkum zlevní i urychlí," uzavřel Reichard.
Halančík KadlecůvV jedné z minimálně prozkoumaných oblastí středního Mosambiku našli brněnští vědci dosud neznámý druh této ryby. Nově objevený druh byl letos pojmenován na počest světoznámého brněnského chovatele halančíků Jaroslava Kadlece (1951-2006) jako Nothobranchius kadleci. Žije extrémně krátce a jeho život je uzpůsoben životnímu cyklu savanových tůní, které po období dešťů vysychají. |
