Nikdo nikomu náhubek v Německu rozhodně nedává, řekl v Rozstřelu Polák

Jako Čech se s přehlížením ze strany obyvatel Německa nikdy nesetkal, Němci z bývalých zemí východního Německa k nám mají nostalgický vztah. Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Pavel Polák v Rozstřelu hovořil i o tom, jaký mají Němci pohled na migrační krizi a vztah k migrantům, nebo to, kdo tvoří základnu Alternativy pro Německo.

V úvodu pořadu Polák s moderátorem probírali vztahy Němců k Čechům.„Vztah Německa a Němců vůči nám je podle mě pozitivní, nikdy jsem se nesetkal s žádným přehlížením,“ řekl bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Pavel Polák.

Česká republika se navíc podle něj do německých médií nedostává tak často, naše republika je tzv. ve stínu. Němci se víc soustřeďují na informace ze západních zemí, například z Francie, nebo USA. Názory Němců se proto vůči nám tak nevyhrocují.

Rozhovor se stočil i k tomu, že část Němců v nedávném průzkumu řekla, že se bojí svobodně projevovat. „Myslím si, že pokud Němec v nějakém výzkumu řekne, že se nemůže úplně svobodně vyjadřovat, není to pravda,“ sdělil Polák. Celospolečenská diskuze však podle něj v zemi je vyhrocená. „Nicméně nikdo nikomu žádný náhubek nedává,“ dodal.

Celý Rozstřel s Pavlem Polákem:

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Politickou korektností se Němci snaží vyhnout tomu, aby nebyly diskriminovány menšiny, osvětlil bývalý zpravodaj Českého rozhlasu. Pohled na zveřejňování etnicity pachatelů trestných činů se ale podle něj změnil od silvestrovských událostí z přelomu roku 2016 a 2017.

„Setkal jsem se s případy, že lidé odmítnou diskutovat o určitém tématu, aby se zbytečně nepouštěli do konfliktů,“ vysvětluje Polák.

KOMENTÁŘ: S náhubkem politické korektnosti. Němci se bojí mluvit svobodně

V současnosti podle něj převládá spíše střízlivý pohled na migraci. V roce 2015 se Němci opájeli pocitem „pomáhám“, což se ale dostalo do určitého nekritického extrému, po oné silvestrovské noci pak zase do extrému opačného.

„V Německu je mnohem více městských center než u nás, není tam to rozdělení město versus venkov, Němci jsou také více nábožensky založení,“ doplnil k tématu pojetí migrace u našich západních sousedů Polák.

V souvislosti s migrační krizí začala před lety růst krajně pravicová strana AfD (Alternativa pro Německo), v níž jsou euroskeptici, lidé, kteří nesouhlasí s migrační politikou kancléřky Angely Merkelové, ale i lidé s vyloženě rasistickými názory, řekl zpravodaj. „Ale myslím si, že srovnávat AfD například s NSDAP není relevantní,“ komentoval Polák. Nicméně podle něj má AfD také velmi agresivní rétoriku.

Merkelová o svém zdraví na veřejnosti nemluví, řekl Polák

Pohled většiny Němců na schopnosti Angely Merkelové ohledně řešení migrační krize je negativní, na druhou stranu je to aktuálně nejoblíbenější politička v zemi, řekl zpravodaj.

„Detaily zdraví kancléřky k dispozici nejsou, ona sama o něm vůbec nemluví,“ vysvětlil Polák. V novinových komentářích v Německu se podle něj ale probírá, jestli lidé mají právo znát zdravotní stav Merkelové.

V poslední době je ve vedení německých politických stran hodně žen, které jsou schopné, míní zpravodaj. „V nedávném rozhlasovém pořadu si tyto političky posteskly, že do politiky musí dávat větší vervu, není to ještě úplně automatické,“ doplnil.

Příliš mnoho Němců bylo pobodáno, příliš dívek znásilněno, řekl Robejšek

Německá ekonomika očekává podle Poláka s nadcházejícím brexitem turbulence, zaměřuje se ale také na větší robotizaci. Pak by nebyla potřeba lidská síla, které je v zemi v současnosti nedostatek. Pro Česko by to ale byl šok, upozorňuje zpravodaj.

„Rozdíly mezi východními a západními spolkovými zeměmi stále přetrvávají, například existuje mnoho vtipů, které se trefují do Sasů, což není úplně fér,“ vysvětluje Polák.

Německo podle něj nemá otevřenou náruč vůči všem, kteří přichází, migrační politika se zpřísňuje. „Když do země přijde milion a půl nových lidí, tak s sebou samozřejmě přináší i nové problémy, kriminalitu,“ řekl Polák. Kriminalita jako například pobodání je ale prý především páchána mezi přistěhovalci samotnými, pětina je pak páchána na Němcích.

„Podle mě by se měly za pět let udělat nějaké mezisoučty o tom, jak se nově příchozí podařilo integrovat, čili otázku o úspěšnosti integrace můžeme zodpovědět až v delším časovém horizontu,“ míní Polák. Podmínky pro integraci jsou ale podle něj nastavené poměrně dobře, protože je hodně volných pracovních míst, která můžou zaplnit právě migranti.

Pavel Polák do Českého rozhlasu poprvé přišel v roce 2001 jako elév. Souběžně s tím studoval germanistiku a komparatistiku v Praze, Heidelbergu, Berlíně a Vídni. Necelý rok psal pro Deníky Bohemia, poté začal pracovat v německé redakci Českého rozhlasu, kde setrval až do července letošního roku.