"Studie o nás vypověděla, že nejsme nijak výrazně odlišní od Evropy, i když některé škodlivé látky se v našem prostředí vyskytují více," řekla iDNES.cz Milena Černá ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
SZÚ zkoumal ukládání škodlivin u 120 dětí od šesti do jedenácti let. Testům podrobil také jejich matky, tedy 120 žen ve věku do 45 let.
Polovina dětí a matek podle evropského zadání pocházela z měst, další z venkova. "Pro městskou oblast jsme zvolili Prahu a pro mimoměstskou to byly obce z Liberecka mimo města Liberec," doplnila Černá.
Koncentraci škodlivých látek zjišťovali vědci z moče (kadmium, kotinin, ftaláty) a vlasů (rtuť). České výsledky následně vědci srovnali s dalšími 16 evropskými státy. Na základě toho pak SZÚ konstatoval, že "česká populace se nijak zásadně nevymyká evropskému průměru".
V dětských tělech je více ftalátů než u dospělých
Vědci zkoumali v tělech dobrovolníků koncentraci kadmia a rtuti (těžkých kovů), ale také kotininu (metabolitu nikotinu) a ftalátů (látky používané při měkčení plastů). Všechny patří mezi toxické látky, které ve vyšších koncentracích poškozují zdraví. Například ovlivňují funkci ledvin, jater a mohou stát za rakovinou či problémy s plodností a alergiemi.
Výsledky ukázaly, že u kadmia a ftalátů jsou koncentrace v tělech českých dětí vyšší než evropský průměr. Naopak koncentrace rtuti byly v Česku nižší než celoevropský průměr i povolené limity.
Naměřené škodlivinyU kadmia v těle dětí vědci naměřil (přepočítáno na geometrický průměr) necelou 0,1 mikrogramu na jeden litr moče. U jejich matek to bylo v průměru 0,2 mikrogramu na litr. "Limitní hodnoty jsou přitom pětinásobně vyšší," řekla Milena Černá ze ZSÚ. U rtuti SZÚ naměřil u dětí v průměru koncentaci pod 0,1 mikrogramu na gram vlasů a u matek kolem 0,15 mikrogramu. U této látky by přitom neměl být překročen limit 2,3 mikrogramu na gram vlasů. Hodnoty u ftalátů, konkrétně ditylhexylftalátu byly u dětí naměřeny kolem 50 mikrogramů na litr moče, u dospělých žen to bylo 130 mikrogramů. Zdravotní limit přitom činí 500 mikrogramů na litr moče. U kotininu existuje hodnota 50 mikrogramů na litr moče. Pokud je překročena, signalizuje to, že dotyčný je aktivní kuřák. |
Na zátěž kadmiem má podle SZÚ velký vliv kouření, a to aktivní i pasivní. Vyšší koncentrace této škodliviny vědci nalézají v moči kuřaček. Látka se však do těla lidí dostává i skrze potraviny vyrobené z rostlin pěstovaných na polích hnojených fosfátovými hnojivy. Podle SZÚ tedy potenciálním zdrojem mohou být například brambory, mouka a výrobky z ní.
U ftalátů se ukázalo, že koncentrace v tělech dětí je vyšší než v tělech jejich matek. "Je to dáno tím, že u dětí dochází k vyššímu vystavení plastovým hračkám či obalům," vysvětluje Černá. Hladinu ftalátů v moči zvyšuje konzumace konzervovaných, mražených a předpřipravených potravin. Vyšší hodnoty byly podle SZÚ pozorovány v bytech s podlahou či tapetami z PVC a po nedávné rekonstrukci bytu.
Češi nejedí ryby, mají v těle méně rtuti
Rtuť podle SZÚ má přímou souvislost s konzumací mořských ryb, v jejichž těle se tento těžký kov nachází. Zajímavé je, že jejich spotřeba stoupá se vzděláním obyvatel země. Na druhou stranu Češi mořské ryby jedí většinou jen nárazově. Jenže riziko požití rtuti podle SZÚ vyvažuje to, že maso ryb obsahuje látky, které mají na lidské tělo blahodárné účinky. Třeba vitamin D, jód a nenasycené mastné kyseliny. Naměřené koncentrace rtuti proto podle vědců v žádném případě neznamenají, že lidé by rybí maso neměli jíst.
Zjišťování koncentrace kotininu v těle podle SZÚ ukázalo, že sice žádné z testovaných dětí nebylo přímým kuřákem, zhruba desetina z nich patří ale k pasivním kuřákům, protože sdílejí prostředí, ve kterém se denně kouří. Jejich hodnoty jsou zhruba osmkrát vyšší než u dětí, které v takovém prostředí nevyrůstají. Přitom koncentrace kotininu byly vyšší u dětí z venkova.
Dětských pasivních kuřáků je ale podle Černé v Česku více než jen desetina. "Z jiných šetření se ukázalo, že zhruba čtvrtina českých dětí žije v domácnostech, ve kterých se kouří. A to není v pořádku, protože tabákový kouř patří mezi karcinogeny," míní Černá.
Koncentrace ftalátů v Česku vědci zjišťovali vůbec poprvé. Nyní zvažují, že se k tomuto tématu ještě vrátí mimo společný evropský projekt. Ten se konal vůbec poprvé a Evropa jej bude opakovat jen nárazově. Mimo jiné v závislosti na tom, kolik na něj bude mít peněz. Na výše uvedený projekt do Česka z evropských peněz putoval zhruba 1,5 milionu, další peníze musel přidat SZÚ.
