V kterém vědeckém oboru byste tipovala, že mohou čeští vědci na Nobelovu cenu dosáhnout?
Tradičním oborem je chemie. Třeba skupina Pavla Hobzy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského dělá výpočty struktury DNA, jež je nositelkou dědičnosti. To je významné hlavně v případech, kde údaje nejde zjistit experimentálně. Tady by se mohlo poštěstit Nobelovu cenu získat.
A co jiné obory?
V Ústavu molekulární genetiky zjišťuje Václav Hořejší, jak bílé krvinky přijímají zprávy z organismu. To je důležité pro imunitní systém. Máme také vynikající fyziky, na Karlově univerzitě, na ČVUT i v ústavech Akademie věd. Tady už ovšem potřebujete vynikající přístroje.
Čeští fyzici spolupracují při pokusech na urychlovači částic v Ženevě, v ústavu CERN. Hledají tam částici, která je teoreticky předpovězena - Higgsův boson. Ať už za to, nebo za objev nějaké jiné částice by někdy mohli být oceněni.
Na práci jsou ovšem podepsány desítky lidí. Pak je otázka, který jedinec bude mít největší zásluhu. A máme i jiné nadějné vědce v jiných oborech.
Věda je týmová práce, ale Nobelovu cenu dostávají v každém oboru nejvýše tři lidé. Je to spravedlivé?
V každém týmu má někdo nejlepší myšlenky a je tahoun, který výzkum vede kupředu. To bývá obvykle jedinec. Právě ta vložená myšlenka a úporná snaha dovést ji do správného závěru se počítá nejvíc.
Nobelovu cenu nejčastěji získávají Američané či vědci pracující v USA. Jsou opravdu tak dobří?
Americká věda je vynikající. Dodejme ovšem, že v USA dávají do výzkumu a vývoje sumu odpovídající 2,7 procenta hrubého domácího produktu. (V České republice je snaha investovat do vědy alespoň 0,7 procenta HDP.) V USA se pak při výzkumu scházejí nejlepší mozky z celého světa.
Vy sama jste netoužila Nobelovu cenu získat?
Spíše jsem si přála, aby ji dostali zahraniční vědci, kteří "můj" obor, vnitřní biologické hodiny savců, založili. Dnes, kdy se toto téma jeví jako jedno z nejzajímavějších v biologii, už nežijí. Vědců, kteří by si Nobelovu cenu zasloužili, je prostě mnohem víc než těch, kdo ji mohou dostat.
