"Až na jednu dvě otázky můžeme být blízko dohody. K té možná dojde tento týden nebo nejpozději na ministerské schůzce (mezi 9. a 11. prosincem)," tvrdí hlavní český vyjednavač Pavel Telička.
Na kodaňské setkání představitelů 15 zemí unie a deseti uchazečů by tak podle něj měly zůstat "jedna až dvě otázky kvůli jejich politické dimenzi".
Jednou z nich "možná" budou přímé platby pro zemědělce. Druhou by měly být požadavky na zvýšení jednorázových příspěvků. U nich se Čechům zatím nabízí méně než některým dalším uchazečům.
O těchto příspěvcích však čeští vyjednavači zatím příliš nemluví. Krátce před chystanou demonstrací zemědělců v Praze poukazují hlavně na zemědělský "balíček", do nějž shrnuli zbylé sporné body.
"Stále usilujeme o zvýšení počáteční výše (plateb EU pro zemědělce)," tvrdil Telička. Vedle toho Praha nadále žádá zkrácení doby pro srovnání jejich úrovně s úrovní EU, zvýšení kvót pro produkci některých zemědělských výrobků a nárůst unijních podpor pro obilí a bramborový škrob.
Poslední dva body je možné uzavřít záhy. U přímých plateb je situace složitější. Původně Brusel naznačil, že je možné jejich navýšení a zároveň ostře odmítal zkrácení období na "srovnání" těchto plateb s úrovní unie.
To bylo v době, kdy unie nabízela jako výchozí bod platby ve výši 25 procent toho, co dostávají farmáři v EU. Mezitím ale Dánové fakticky zvýšili nabídku na 40 procent. I po tomto ústupku chtějí někteří uchazeči usilovat o další zvýšení: Slováci na 45 procent, Poláci rovnou na 60 procent.
Češi konkrétní čísla nepředkládají. Jen zdůrazňují, že si "dají pozor, aby přílišným úspěchem někde nedosáhli zkrácení příjmů jinde".
Další zisky pro zemědělce mohou totiž znamenat ztrátu pro státní rozpočet. Každé zvýšení unijních plateb pro tu či onu skupinu obyvatel totiž sníží různé "náhrady", které od EU získá stát.
Jedenáct dní před konečným rozhodnutím je nicméně podle českého vyjednavače "jasno o mantinelech pro naše jednotlivé návrhy a unie má jasno o našich prioritách".
