Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi měli skladiště jaderných hlavic

  3:27aktualizováno  3:27
Socialistické Československo vybudovalo na svém území tři tajné sklady pro jadernou munici. Byly tak utajené, že o jejich skutečném účelu příliš neví ani armádní špičky. Ukázalo se to minulý týden při návštěvě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vojenského prostoru Jince.

Překvapený ministr Karel Schwarzenberg - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si prohlíží bunkr ve vojenském prostoru Jince. | foto: Dan MaternaMF DNES

Zdejší vojáci jej zavedli do "podivného" bunkru v Míšni- Borovně.

Na otázku, k čemu několikapatrový objekt v podzemí sloužil, neuměli ministrovi přesně odpovědět.

A na poznámku reportéra MF DNES, že může jít o sklad jaderných hlavic, reagoval podrážděně jeden z důstojníků: "Co to říkáte za nesmysly? Nemáte jediný důkaz. Jsou to jen vaše spekulace."

I přítomný generál Ivo Zbořil jen krčil rameny na otázku, co se mohlo skrývat za obrovitými pancéřovými vraty maskovaného a klimatizovaného skladiště. Existenci jaderných bunkrů však potvrzuje Pavel Minařík z Vojenského ústředního archivu.

"Vojákům nezazlívám, že o nich nevědí. I šestnáct let po odchodu Střední skupiny sovětských vojsk z Československa o tom může kvalifikovaně hovořit jen několik odborníků," říká.

Začalo to v roce 1965
S výstavbou bunkrů se začalo už v dubnu 1966 a po jejich dokončení je měla převzít Sovětská armáda. Z tehdejší Československé lidové armády věděl o jejich existenci nanejvýše ministr obrany a šéf generálního štábu. Ale vstup do nich měli zakázán i oni.

Kontrola těchto supertajných objektů byla v kompetenci pouze nejvyššího představitele velitelství vojsk Varšavské smlouvy při československém ministerstvu obrany.

Minařík tvrdí, že okupace v roce 1968 s již dokončovanými jadernými sklady nesouvisela.

Tři objekty pro jaderné hlavice
Čechoslováci celý projekt několik let financovali a první sklad také přesně podle plánu Sovětům v prosinci 1968 předali. Tyto utajené objekty dokonce ani při vpádu spojeneckých jednotek nikdo neobsadil, aby se nenarušilo jejich dokončení.

Výstavbu skladů jaderné munice v Československu odstartovalo jednání Varšavské smlouvy v březnu 1965 v polské Lehnici.

"Shodli se na tom, že v Československu vzniknou tři objekty pro jaderné hlavice v Míšni-Borovnu, Bílině a v Bělé pod Bezdězem," vysvětluje historik Minařík.

Celkové náklady se vyšplhaly na 174 milionů korun, což byla tehdy astronomická částka.

Měla Československá armáda jaderné zbraně?
Nabízí se otázka: měli Čechoslováci ve výzbroji jaderné zbraně? Pavel Minařík to vylučuje. Sověti, stejně jako Američané nebyli ochotni dát jadernou munici z rukou.

Svým spojencům by ji vydali jen za určitých okolností. Například při reálném riziku válečného konfliktu.

Byly tudíž tyto ničivé hlavice na území Československa ve třech speciálních skladech pod dozorem Sovětské armády, aby mohly být rychle vydány?

Historik Minařík je přesvědčen, že i ony měly být "zaplněny" až při vyostřujících se vztazích mezi Moskvou a Washingtonem.

Distribuce raket měla přísný scénář
"Ten itinerář byl přesně takový," souhlasí bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Poukazuje navíc na vysoce přesná dozimetrická měření v roce 1990, která neprokázala zvýšenou radioaktivitu v českých jaderných skladech.

I Šedivý říká: "Československá armáda neměla podle mých informací jadernou munici a na své rakety či letadla by ji od Sovětů obdržela až při vzrůstající mezinárodní krizi."

Distribuce jaderných hlavic ze sovětských skladišť pro Československou lidovou armádu měla podle odborníků velmi přísný scénář, který prý nebyl nikdy uveden v život.

Měření ještě nic nedokazují
Diskuse kolem záhadných skladišť provokuje nicméně další otázku: lze opravdu s jistotou tvrdit, že v nich jaderná munice nikdy nebyla, jen na základě dozimetrických – byť vysoce přesných – měření?

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že měřením nelze zjistit vůbec nic. Jaderná munice není totiž příliš radioaktivní a má ke všemu natolik speciální obaly, že po sobě nezanechává žádné stopy.

"Spolehlivou odpověď nám mohou dát jen moskevské archivy, jakkoliv se i já domnívám, že nukleární zbraně v těch skladech asi nebyly."

Autoři:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Pardubický zámek čeká revoluce bez galerie navržená esy mezi architekty

Josef Pleskot a Petr Všetečka, dva z trojice architektů, kteří pomáhají...

Pardubický zámek bude více patřit Pernštejnům a návštěvníkům zámku. Z renesančního klenotu Pardubic se odstěhuje...

Ženy bez přístřeší mají azyl na okraji Liberce, dostanou lístek na cestu

(ilustrační snímek)

Liberec otevřel nově noclehárnu i pro ženy bez přístřeší. Ty dosud musely za přespáním dojíždět do sousedního Jablonce.

VIDEO: Terminál pardubického letiště zvládne až čtyři lety najednou

Letištní terminál v Pardubicích těsně před dokončením. (20.11.2017)

Výstavba pardubického nového letištního terminálu za čtvrt miliardy vrcholí. Zbývá vybavit jednotlivé haly a úspěšně...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.