CVVM respondentům ve svém prosincovém šetření položilo otázku jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Výsledky ukázaly, že se názory Čechů na vybrané krajiny v posledním roce proměnily.
Největší propad ve vztahu českých občanů k cizí zemi zaznamenalo sousední Německo. Na počátku roku 2015 své sympatie k této zemi vyjadřovalo celých 63 % společnosti. Na konci roku však Německo vnímala pozitivně jen polovina Čechů.
Sympatičtější jsou však pro české občany vzhledem k minulému roku Rusko a Čína. I když se nejedná o tak enormní rozdíl jako v případě Německa, jsou tyto země společně s Polskem jedinými státy, ke kterým sympatie Čechů v posledních měsících výrazněji vzrostly.
K Rusku na počátku minulého roku pociťovalo vřelý vztah 21 % Čechů, v prosinci to však bylo již 27 procent. Podobný vývoj můžeme vidět i v případě Číny. Té nyní vyjadřuje sympatie již 26 % občanů oproti dvaceti procentům v lednu loňského roku.
I když se s výjimkou Německa, Turecka a Řecka prozatím nejedná o příliš výrazné rozdíly, pokud by současný trend v české společnosti i nadále pokračoval, sympatie k Rusku, Číně a Německu by se mohly v blízké době prakticky vyrovnat.
Nejraději máme Slováky
Výrazný propad u Čechů tedy nezaznamenali jen Němci, ale také Turci a Řekové. Na počátku loňského roku vyjadřovalo své pozitivní vztahy k těmto dvěma zemím 29, respektive 57 procent obyvatel. V prosinci to však bylo jen 15 a 43 procent.
Výzkum se však týkal i dalších zemí. Vcelku velký propad ve vztazích k české společnosti zaznamenala také Francie, Švédsko, Velká Británie či Itálie. Mírně naopak stouply naše sympatie k Maďarsku a k Ukrajině.
Výsledky průzkumu mimo jiné potvrdily, že dlouhodobě nejvřelejší vztahy máme s našimi slovenskými sousedy. Výrazně špatně však vnímáme země Blízkého východu jako jsou Sýrie, Afghánistán, Irák či Írán.
Tabulka znázorňující změny sympatií české společnosti k jiným krajinám v průběhu posledních pětadvaceti let.
