Lidé jsou šťastnější tam, kde se pěstuje víno, zjistili sociologové. Ilustrační foto.

Lidé jsou šťastnější tam, kde se pěstuje víno, zjistili sociologové. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Češi jsou šťastní, ukázal průzkum. Hlavně ti z vinařských oblastí

  • 289
Stěžovat si na něco je v Česku všeobecný zvyk. Jenže je tu překvapení - rozsáhlá studie nálad a postojů lidí ukázala, že navzdory svým steskům jsou Češi v drtivé většině šťastní. Za šťastné se považuje 86 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu vědců z Masarykovy univerzity v Brně a společnosti SC&C, který MF DNES exkluzivně získala.

Průzkum také ukázal, že za posledních dvacet let se názory lidí výrazně posunuly doleva. Začátkem devadesátých let kladli lidé důraz na osobní svobodu, konkurenci a to, že příjmy člověka mají být závislé na jeho úsilí. Za dvě desítky let výrazně přibylo těch, pro které je důležitější rovnost a vyrovnané příjmy.

Při zkoumání pocitu štěstí vědci narazili na zajímavou věc: lidé jsou šťastnější tam, kde se pěstuje víno. V moravských vinařských oblastech se za "velmi šťastné" označilo 27 procent lidí. V těch částech Moravy, kde se víno nepěstuje, je "velmi šťastných" jen 16 procent.

Také v Čechách je rozdíl nápadný – v místech s vinicemi se za velmi šťastné považuje 14 procent lidí, jinde osm procent. Lidé z okolí vinohradů se také považují za spokojenější a mají pocit, že jsou zdravější.

Vědci pro to mají vysvětlení. Pocit štěstí patrně souvisí se sociálními kořeny lidí, kteří žijí a pracují na majetcích svých předků.

"Se štěstím by mohlo souviset i více slunečných dnů, a tedy i mnohem příznivější klima, v němž se daří právě vínu," říká děkan Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.

Majitel rodinného vinařství na Znojemsku Vladimír Šabata to vidí po svém: "Sice tvrdě pracuješ, ale také se kocháš tou krásou, co ti bují pod rukama, ale i všude kolem. A když se přece jen s někým pohádáš, pak to s ním spláchneš ve vinném sklípku. My tu říkáme: odkud není vidět Pálava, tam to stojí za prd."

Vladimír Šabata zjištění průzkumu ještě říká: "Pokaždé, když projíždím některými částmi severní Moravy nebo Čech, mám z toho 'depku'. Jsou to lidská sídliště obklopená skladišti, továrnami a zničenou přírodou. Zatímco my jsme tu s ní spjati, a proto jsou mezi lidmi lepší vztahy a žije se nám lépe. S pitím vína to nemá nic společného. I když se říká: pivo ubíjí a víno povznáší. V rozumné míře neuškodí."

Příznivý vliv na zdraví?

Výzkum vědců z Masarykovy univerzity se dotkl také vlivu střídmého pití vína na zdraví. S velkou pravděpodobností podle nich může přispět k odolnosti lidí ve vinařských oblastech – zejména pokud jde o ischemickou chorobu srdce.

"I proto bychom se časem k výzkumu o příčinách lidského štěstí rádi vrátili," říká děkan Rabušic. Pak by už ke spolupráci přizval také lékaře a klimatology.

I ekonomové si podle vědců z Masarykovy univerzity už dávno uvědomili, že štěstí se nedá vždy poměřovat jen hospodářským růstem a stupňujícím se pracovním tempem.

"Kvalitu života je nutné hodnotit v širších souvislostech. Proto jsme se vrátili k dávnému pojmu 'životní blaho', který zahrnuje pocity štěstí, spokojenosti a smysluplnosti existence," vysvětluje Rabušic.

Život mají víc pod kontrolou

Když se vědci ptali lidí, zda mají svůj život pod kontrolou (což přispívá k jejich štěstí), vyhráli to opět ti, kteří žijí ve vinařských oblastech (47 procent). V nevinařských částech země má svůj osud v rukou kolem 32 procent dotazovaných.

Děkan Rabušic se přesto brání označit na mapě České republiky místa, kde jsou lidé vyloženě nešťastní: "Nedá se to takhle určit. Takoví totiž žijí i ve vinařských oblastech. Navíc nám průzkum ukázal, že Češi i Moravané patří ke šťastným národům. 86 procent dotázaných označuje svůj život za šťastný, třebaže jsou koncentrováni hlavně na jihu Moravy, či naopak na Litoměřicku nebo Mělnicku."

Vědci z Masarykovy univerzity nicméně upozorňují, že průzkum o pocitech štěstí dokončili v loňském roce ještě před ekonomickou krizí. Letos se tedy mohou lidé dívat na mnohé jinak. Sociologové si přesto stojí za svým, když říkají, že život ve vinařských částech země může mít blahodárný vliv na to, jak ho lidé vnímají.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video