Čeští egyptologové nalezli chrám Ramesse Velikého. Čekají další objevy

  0:01aktualizováno  0:01
Výjimečný objev si připsali čeští egyptologové. Na území české koncese v Abúsíru nedaleko Káhiry odkryli dosud neznámý chrámový komplex. Datovali ho do období Nové říše, kdy před 3300 lety panoval Ramesse II., zvaný Veliký. Podle vedoucího české expedice Miroslava Bárty jsou navíc v okolí chrámu další dosud neprozkoumané objekty.

Čeští archeologové odkrývají chrám faraona Ramesse II. v egyptském Abúsíru. (září - říjen 2017) | foto: archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Egyptologové chrám postupně odkrývali v průběhu letošního roku. Detailní informace zveřejnili až nyní. Komplex nalezený překvapivě jen pod malou vrstvou písku je velký zhruba jako hokejové hřiště. 

„Objev chrámu Ramesse II. na nekropoli starověkého hlavního města Memfidy je bezesporu jeden z těch v poslední době nejvýznamnějších. Přítomnost takového chrámu právě na pohřebišti v Abúsíru naznačuje, že jeho stavitel musel mít velice významný důvod pro to, aby ho umístil právě zde,“ řekl pro iDNES.cz vedoucí české expedice v Egyptě Miroslav Bárta.

Miroslav Bárta

Archeolog a egyptolog je ředitelem Českého egyptologického ústavu při FF Univerzity Karlovy v Praze a vedoucím české expedice v Egyptě a Súdánu. Je profesorem Univerzity Karlovy a mezinárodně uznávaný expert.

V Egyptě působí od roku 1991. Za svou práci byl oceněn řadou prestižních uznání a patří i k pouhým šesti vědcům univerzity, kteří získali výzkumnou podporu Donatio. Zabývá se vývojem starověkých civilizací, vztahem člověka a přírodního prostředí a vývojem komplexních společností. V popředí jeho badatelského zájmu je období stavitelů pyramid.

Je autorem mnoha odborných publikací. Jeho kniha Příběh civilizace se stala nejlepší vědeckou publikací roku nakladatelství Academia. Nedávno pokřtil další knihu Lidé a dějiny, která vznikla ve spolupráci s historikem a prorektorem Univerzity Karlovy Martinem Kovářem a dalšími autory. Dílo poukazuje na roli jednotlivce v dějinách a na to, jakou úlohu může osobnost sehrát v historickém vývoji a jak ho ovlivnit.

Ramesse II., který je známý jako úspěšný dobyvatel zejména v Přední Asii, proslul nejen tím, že za jeho vlády země prosperovala, ale byl i pilným stavitelem. Architektonické památky, které po něm zůstaly, můžeme obdivovat například v Karnaku nebo na jihu země v Abú Simbelu. Na severu Egypta v oblasti sakkárské a abúsírské nekropole jde o první objevený a odkrytý chrám tohoto faraona.

„Stavěl po celém Egyptě, takže pokud jde o objev v Abúsíru, není až tak velkou výjimkou. Problém je spíše v dochovanosti jeho staveb, protože na severu Egypta byly více postiženy pozdějším rozebíráním,“ uvedl Miroslav Bárta. Stav chrámu, ve kterém ho čeští egyptologové objevili, je tedy dalším dokladem, že starověké památky byly rozebírány, aby se z nich stavěly nové budovy, podobně jako k tomuto účelu posloužily v této oblasti kvádry a obložení z pyramid v Gíze.

Unikátní objev má rozměry 32 krát 51 metrů. Vstupovalo se do něj širokým pylonem z nepálených cihel, za nímž se otevřelo rozlehlé nádvoří. Z něj se mohlo pokračovat přímo do kamenného dvora nebo do dvou stejných, poměrně dlouhých skladištních staveb, které uzavíraly pravou a levou stranu komplexu.

Podle archeologických dokladů byly cihlové boční zdi vnitřního dvora lemovány kamennými sloupy a místy bylo modře malováno. Na zadním konci dvora bylo schodiště nebo rampa, kudy se vstupovalo do vyvýšené kamenné svatyně. Její zadní část byla rozdělena na tři paralelní místnosti. Pozůstatky svatyně jako jádra celého komplexu byly překryty množstvím písku a kamenných úštěpků, z nichž mnohé nesly fragmenty malovaných reliéfů.

Fotogalerie

„Tyto nálezy znamenají neocenitelný zdroj informací nejen pro rekonstrukci výzdoby svatyně, ale také pro určení funkce a datování celého komplexu,“ vysvětlují čeští experti.

Těsně pod povrchem

Chrám čekající na znovunalezení tisíce let se nacházel překvapivě těsně pod pouštním povrchem. „To, že jde o chrámový komplex, bylo jasné již během první archeologické sezony v roce 2012. Nicméně v celé své velikosti byl odkryt až letos. Mezi první nálezy obvykle patří architektura a keramika, a tak tomu bylo i tentokrát,“ říká egyptolog Bárta.

„Připsání památky konkrétnímu panovníkovi bylo možné až druhou archeologickou sezonu, tedy zhruba po šesti týdnech archeologických prací, a to díky několika nálezům zlomků reliéfů obsahujících i kartuši se jménem panovníka Ramesse II. Už to ukazuje, že šlo a jde o poměrně složitý projekt, který ještě zdaleka nekončí. Zbývá vyřešit spoustu otázek,“ poznamenal Miroslav Bárta.

Ramesse II.

Faraon 19. dynastie, syn krále Sethiho I. a jeho manželky Tuji, byl jedním z nejslavnějších a nejvýznamnějších vládců starověkého Egypta. Ramesse II. (český ekvivalent je Ramses), označovaný jako Veliký, panoval po boku hlavní manželky Nefertari v období Nové říše před více než třemi tisíci lety. Vedl dobyvačnou politiku v přední Asii, aby tam obnovil vliv a obchodní styky. S chetitským králem Chattušilišem dokonce podepsal první mírovou smlouvu na světě. Ramesse Veliký si svůj přívlastek vysloužil i z mnoha jiných důvodů. Zemi vládl neobyčejně dlouho – 67 let. Dožil se na tehdejší dobu i neobyčejně vysokého věku – 92 let. Měl mnoho dětí, některé zdroje uvádějí i 250. Vedle úspěšných zahraničních misí velkolepě budoval svou zemi. Stavěl chrámy, paláce, administrativní budovy i celá nová města. Hrobka Ramesse II. označená KV 7, původně velmi bohatě zdobená, patří v Údolí chrámů k největším. Jeho mumie je uložena v sále mumií Egyptského muzea v Káhiře.

Mumie egyptského faraona Ramesse II.

Mumie egyptského faraona Ramesse II.

Čeští vědci na místě nalezli nejen jméno a titulatury Ramesse II., ale i fragmenty výzdoby spojené s kultem slunečních božstev, jako je Re, Amon a Nechbet. Samotný chrám tak odpovídá státní ideologii Ramesse II. a místním tradicím zaměřeným na sluneční kult. Přítomnost chrámu v této oblasti může více objasnit jejich důležitost pro náboženství a ideologii během období Nové říše.

Nekropole faraonů

Oblast české koncese v Abúsíru je nalezištěm, kde většina objevů souvisí s mnohem staršími dynastiemi, než je 19. dynastie, kdy vládl Ramesse Veliký. Abúsír je nekropolí prvních faraonů, tedy hlavně Staré říše. Podle šéfa českých egyptologů je proto jejich nález překvapivý i v tomto směru. „Nová říše je na pohřebišti v Abúsíru zastoupena pouze sporadicky, ale tento objev ukazuje, že nemusí jít o poslední slovo. Geofyzikální a satelitní data ukazují, že v okolí chrámu je velký počet dalších, dosud neprozkoumaných archeologických struktur,“ řekl pro iDNES.cz.

Čeští egyptologové pracují v Egyptě již desítky let a jejich expedice jsou velice úspěšné. Jejich nejdůležitějším terénním projektem jsou čtyřicetileté práce právě v abúsírské lokalitě. V posledních letech téměř každý rok představovali mimořádně zajímavé objevy. Už například v roce 1976 odkryli pyramidový komplex královny Chentkaus, která vládla v období 5. dynastie, v roce 1995 hrobku soudce Kara z dob faraona Pepiho, starou více než 4300 let.

Další mimořádný nález následoval o rok později, kdy objevili nedotčenou hrobku faraonova majordoma starou přes 2500 let, o dva roky později pak nevykradenou hrobku správce Iufaa ze stejné doby. Další hrobky nasledovaly - třeba hrobka kněze Hetepiho, který žil na počátku 4. dynastie, čtyři a půl tisíce let stará hrobka Intiho, soudce a vysokého úředníka faraona Tetiho. V následujících letech objevili skalní hrobku z přelomu 5. a 6. dynastie, pohřební komoru kněze Neferínpua, hrobku princezny Šerpt Nepti z 5. dynastie, tedy doby před 4500 lety, a další. Loni pak představili další unikátní objev - v Abúsíru objevili dřevěný, 18 metrů dlouhý a 4500 let starý člun.

Egyptolog Miroslav Bárta byl v červnu hostem pořadu Rozstřel. Poslechněte si, co říkal.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemřela chovatelka uštknutá mambou, podle lékařů ale z jiné příčiny

Mamba zelená, kterou odchytil herpetolog do boxu. (05.10.18)

Žena, kterou v minulém týdnu uštkla mamba zelená, zemřela. Podle lékařů ale nebyl příčinou útok smrtelně jedovatého...

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další...



Zeman opět v živém vysílání mluvil vulgárně. O ekonomických „zm*dech“

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v živém vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu opět mluvil vulgárně. Nejprve se ujistil, že...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...



Další z rubriky

Vitásková angažovala kontroverzní šéfku samozvaného doněckého konzulátu

Šéfka ERÚ Alena Vitásková v pořadu ROZSTŘEL

Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková za týden převezme státní vyznamenání od Miloše Zemana....

Do povinné četby se dostává Harry Potter, ze seznamů mizí antické legendy

holčička, čtenářka

Zhruba třetina lidí u nás nikdy nečetla knihy, které jsou v doporučeném seznamu povinné literatury. Některé čtenáře...

Slunečné a teplé babí léto končí. Ochladí se a přibude deště

10.10.2018 Hradec Králové podzimní počasí

Po dlouhém babím létě přichází do Česka podzimní počasí. Příští týden se budou teploty přes den pohybovat už jen kolem...



Najdete na iDNES.cz