Pokud by našinci měli někomu svěřit hospodaření s úsporami, vybral by si prezidenta každý pátý. Důvěru v Klausovo hospodaření mají zejména obyvatelé velkých měst (27 procent) a lidé s příjmy 35 až 50 tisíc korun (30 procent).
Hned po hlavě státu by lidé s úsporami nejraději nechali pracovat Karla Gotta či Václava Havla.
Panování v české zemi by lidé opět nejčastěji svěřili Klausovi (17 procent) nebo jeho předchůdci na Pražském hradě Havlovi. Česku by tak po vzoru dávných Přemyslovců opět vládl Václav - tedy za předpokladu, že by se králem neprohlásil také Bolek Polívka, mající podporu pěti procent dotázaných.
Na hory s Šebrlem. Nevadí, že nelezl
"Být navázáni spolu na jednom laně" by se lidé nejčastěji nebáli s s desetibojařem Romanem Šebrlem. Toho musí důvěra těšit i proto, že horolezecké zkušenosti nemá. Muži častěji než ženy volili jméno Pavla Béma, zřejmě pod dojmem jeho úspěšného útoku na Mount Everest. Nejvyšší horu světa pražský primátor zdolal v uplynulém roce (více zde).
Další lidé by si rádi vyzkoušeli spolupráci s horolezcem Josefem Rakoncajem. Ten má na kontě celkem osm zdolaných osmitisícovek.
Podle ČTK se lidé spoléhali častěji na televizní obrazovku než na rozum a zkušenosti. "Zdá se, že jednak neexistuje velká shoda v tom, kdo je kdo, a jednak veřejnost vnímá jako osobnosti jen televizní ikony nebo kolorované portréty z bulváru," shrnul výsledky průzkumu politolog Zdeněk Zbořil z Ústavu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy.
Agentura GfK telefonicky oslovila tisíc lidí různého věku, vzdělání a společenského postavení. Lidé z koutů celé republiky odpovídali samostatně, tedy ne z předem připraveného seznamu jmen.
