Podle novely branného zákona budou Češi moci dobrovolně převzít takzvaný výkon branné povinnosti, načež absolvují dvanáctitýdenní vojenské cvičení. Původní záměr zavést plošné odvody celých populačních ročníků, jak na jaře žádali vládní legislativci, nakonec vládou neprošel.
„Země naší velikosti si nemůže dovolit pouze profesionální armádu. Potřebujeme všeobecnou brannou povinnost - na tři, čtyři, pět měsíců,“ řekl před tím senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek. Měl na mysli povinnou základní vojenskou službu, jak si ji pamatují muži ještě z éry komunistického režimu. „Pro nás by měl být příkladem Izrael,“ prohlásil také bývalý ministr. V Izraeli chodí na vojnu i ženy.
Povinná vojna by podle Čunka mladým klukům pomohla, aby se dokázali postavit k manuální práci a nevysedávali u počítačových her.
Za službu vlasti levnější auto i dovolenou. Benefitů pro veterány přibývá |
Vrácení povinné vojny pro mladé muže podpořil i senátor Martin Tesařík z ČSSD. „Považuji to za silný vzkaz,“ řekl senátorům ministr obrany Martin Stropnický z ANO. Naznačil, že to není do budoucna úplně vyloučená věc, když řekl, že to má své fáze. „Mírový stav se považoval za něco jako kyslík. Ale ono to tak není,“ řekl před schválením zákona Stropnický.
Prošel i nový zákon o službě vojáků v záloze, který počítá se zvýšením měsíční odměny i náhradě mzdy za účast na cvičení, stejně jako s kompenzací pro zaměstnavatele. Armáda má nyní zhruba 1 200 příslušníků aktivní zálohy, chtěla by jich v pětiletém až desetiletém horizontu mít pět tisíc.
Schválen byl i třetí armádní zákon, který míří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi. Novela zákona o ozbrojených silách má zefektivnit nasazování vojáků při živelních katastrofách. Na záchranné práce, například při záplavách, by bylo možné vyčlenit vojenské útvary s potřebným počtem vojáků i vybavením.
