Žádná jiná národní delegace neměla v průměru tolik hlasů proti.
Účelem ústavy, která je nejdůležitějším dokumentem EU v posledním desetiletí, je zjednodušit fungování rozšířené Evropské unie. Kritici jí však vytýkají, že je nesrozumitelná a navíc i výhodnější pro větší země.
I přes odpor Čechů, Britů a Poláků parlament ústavu přijal velkou většinou hlasů. Z 22 přítomných českých poslanců jich pro ústavu hlasovalo jen sedm. Proti byli poslanci ODS (dva chyběli), komunisté, Vladimír Železný i Jana Bobošíková.
Ačkoli se Češi ukázali nejnegativněji naladění, pro většinu ostatních poslanců to byl očekávaný postoj. "Výsledek nenechává žádný prostor pochybám o podpoře ústavy v tomto parlamentu," prohlásil šéf parlamentu Josep Borrell do hlasité ovace poslanců.
Hlasování parlamentu bylo hlavně symbolickou zkouškou. Ta hlavní ústavu čeká ve všech členských zemích. Ve dvou už ji odhlasovaly tamní národní parlamenty, ale v řadě států se chystá referendem a výsledky jsou značně nejisté včetně českého.
Rozhodne referendum
Právě Češi spolu s Brity či Dány jsou pro ústavu nejméně nadšení. Přesto podle prosincového šetření Eurobarometru by stále většina (63 procent) byla ochotna v referendu pro ústavu hlasovat. Pokud jediná členská země řekne ne, nemůže ústava začít platit.
Taková situace může vést k rozštěpení unie na několik bloků. Čeští europoslanci ODS, kteří svůj antiústavní postoj vyjádřili na stuze kolem krku, sloužící k zavěšení poslanecké akreditace, byli spokojení, ač nedosáhli svého.
"Téměř 140 poslanců hlasovalo proti, to už není jen nějaká skupina bláznů a fanatiků, je tam celá řada lidí, kteří mají racionální argumenty proti," komentoval to Jan Zahradil.
Zcela na opačné straně stojí zástupci sociálních demokratů, lidovců a Evropských demokratů/ SNK. "Z českých poslanců nemám moc dobrý pocit, naše skóre je vůbec nejhorší ze všech," prohlásil Libor Rouček, poslanec za ČSSD. A dodal: "Je to ostuda."
Na české politické scéně se s vyhraněným postojem ODS ztotožňuje jen prezident Václav Klaus. Přesto předseda největší opoziční strany Mirek Topolánek po schůzce s ním prohlásil, že prezidentův názor je daleko vyhraněnější, než má ODS.
Europoslanci řekli ústavě ano. A lidé?
Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku se na téměř dva následující roky stane výstavním panelem. Postupně na ní mají viset balonky v jazycích těch národů, které podobně jako většina europoslanců schválí evropskou ústavu.
Prozatím se na stěnách parlamentu objevily první transparenty s klíčovými slovy dokumentu, který je pro někoho cestou k nenáviděnému superstátu, pro jiné zase důležitým krokem k lepší a demokratičtější unii.
Jako první se po stěnách parlamentu budou asi třepotat maďarské "igen" a litevské "taip" - obě tyto země totiž už ústavu ratifikovaly. Kdy a zda k nim přibude i české "ano", není zatím jisté.
Premiér Stanislav Gross se přiklání k nápadu spojit referendum s datem parlamentních voleb příští rok v červnu, opoziční euroskeptická ODS zase prosazuje variantu hlasovat o ústavě co nejdřív.
Kritici: Peníze jdou jen příznivcům
Evropský parlament už na propagaci ústavy vyčlenil 340 tisíc eur (asi 10 milionů korun) ze svého rozpočtu, počínaje oslavami schválení. Kritikům se také nelíbí náklady na kampaň a hlavně to, že peníze budou poskytnuty pouze přívržencům dokumentu.
"Vzhledem k tomu, že jde o peníze vybrané od daňových poplatníků, je velmi nefér, že všechny tyto peníze jsou věnovány jenom na 'ano'," řekl český europoslanec Vladimír Železný, který na protest proti ústavě spustil z okna své kanceláře českou národní vlajku.
Referenda odstartují ve Španělsku
Nápisy a transparenty podporující ústavu v sídle parlamentu asi zůstanou až do listopadu 2006. Do té doby by už také mělo být jasno, zda EU ústavu mít bude, či nikoli.
Maraton referend odstartuje 20. února ve Španělsku. Pak by měla následovat většina zemí, například Francie má o ústavě hlasovat před začátkem léta a jako jedna z posledních zemí zřejmě přijde na řadu Británie. Právě v jejím případě panují největší obavy o osud evropské ústavy. V takovém případě by podle politologů mohla unie směřovat k rozštěpení.
Zatím tak na velkém balonu umístěném před vchodem do Evropského parlamentu bylo uvedeno "prosím".
|
Euroústava má zjednodušut fungování unie Evropská ústava je sice komplikované čtení, ale má za úkol zjednodušit. A to fungování Evropské unie, která se má do budoucna ještě více rozšiřovat až na možných 33 členů či více. Proto se zavádí nový, avšak stále složitý princip hlasování o nových pravidlech, podle kterých se pak řídí vlády členských zemí, a tedy i jejich obyvatelé. Podle ústavy by se mělo rozhodovat na základě dvojí většiny, což znamená, že bude platit jen to, co podpoří nejméně 65 procent členských zemí. V nich zároveň musí bydlet 55 procent všech obyvatel unie. O tomto principu panovaly největší spory, protože malé státy se obávaly, že budoucí unii bude dominovat velká trojka nejlidnatějších států Německa, Francie a Británie. Problematické také je, že se tento většinový systém má používat ve více oblastech než doposud. To značí, že členské země už nebudou moci řadu návrhů vetovat svým jediným hlasem. Ústava mimo jiné nově udává funkci evropského ministra zahraničí a prezidenta Evropské unie, který by ji měl ve světě reprezentovat. Zároveň bude podle tohoto dokumentu možné z EU vystoupit. |
 Evropská unie. |
