(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Výzkum: V Boha věří Češi asi jako v čáry a kouzla. Bližší je jim osud

  • 1717
Česká republika je v míře pobožnosti jedinou výjimkou ze zemí střední a východní Evropy. Narozdíl od zbytku regionu totiž většina zdejších obyvatel nevěří v Boha a neidentifikuje se s žádným náboženstvím. Spíše než v Boha věří Češi v duši, osud či zázraky. Vyplývá to z červnového výzkumu agentury Pew Research Center mezi osmnácti zeměmi regionu.

Sedm z deseti Čechů (72 procent) uvádí, že se neidentifikují s žádnou náboženskou skupinou. Z toho 46 procent podle svých slov nevěří „v nic konkrétního“, dalších 25 procent se hlásí přímo k ateismu, vyplývá z výzkumu Pew Research Center.

Přibližně 66 procent Čechů výslovně uvádí, že nevěří v existenci Boha. Naproti tomu 29 procent v nejvyššího Stvořitele věří. Ve všech ostatních zkoumaných zemích je přitom víra v Boha výrazně rozšířenější. Například v sousedním Polsku je věřících 86 procent, v Maďarsku pak 59 procent obyvatel. V deseti zkoumaných zemích střední a východní Evropy výrazně převládá pravoslavné vyznání, v dalších čtyřech je nejvíce katolíků.

Religionista: Česká tolerance je mýtus

„V bývalém Východním bloku, který po většinu dvacátého století ovládal oficiálně ateistický Sovětský svaz, je Česká republika v těchto ohledech největším outsiderem,“ píší autoři průzkumu.

Celkem 64 procent dospělých Čechů říká, že nebyli vychováváni ke vztahu k jakémukoli náboženství. A podle jiného nedávného výzkumu se vztah obyvatel Česka k víře nezlepší ani v dohledné budoucnosti, jelikož téměř osmdesát procent rodičů své děti ve víře nevychovává ani v současnosti.

Dokonce i z těch mála Čechů, které rodina k víře vedla, v dospělosti velká část od náboženství odpadá - celkem 29 procent, což je opět výrazný rozdíl oproti okolním státům, kde se víry v dospělosti zříkají jen přibližně tři procenta lidí.

Víra v Boha je v Česku mnohem nižší, než v jiných zemích střední a východní Evropy

Čtvrtina Čechů věří v čáry a kouzla

Výzkum zjišťoval i míru víry obyvatel střední a východní Evropy v další pojmy, jako jsou duše, osud, zázraky, nebe, peklo, čáry a kouzla či reinkarnace. U všech těchto pojmů opět platí, že víra Čechů v ně je výrazně nižší, než je hodnota mediánu v ostatních zemích. Například v peklo věří pouze 19 procent Čechů, zatímco medián mezi dalšími zeměmi činí 54 procent.

V některé zmíněné pojmy však věří více Čechů než v Boha. Například v existenci duše (44 procent), v osud (43 procent) či v zázraky (37 procent). V čáry a kouzla či v nebe věří přibližně čtvrtina Čechů, tedy podobný počet jako v Boha.

Ze studie rovněž vyplynulo, že obyvatelé Česka mají mnohem negativnější vztah k náboženským institucím než ostatní lidé v regionu, a to i přesto, že jich zde funguje méně než v dalších zemích. Asi polovina lidí se domnívá, že se církve příliš soustředí na hromadění peněz, moci a příliš se zapojují do politiky.

Se spíše nepřátelským vztahem k náboženství může podle studie souviset i tendence k méně konzervativním postojům veřejnosti. V Česku v porovnání s okolními zeměmi podporuje nejvíce lidí možnost legálních potratů (84 procent) či manželství osob stejného pohlaví (65 procent).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue