"V Česku je obrovský potenciál lidí se skvělými nápady. Jenže často nedovedou své myšlenky přetvořit v podnikatelský plán," říká Petr K. Ulrich, který stál u zrodu společnosti Inet provozující jeden z největších internetových obchodů shop.cz.
Letos Ulrich svůj podíl v Inetu prodal, vyčlenil z něj vývojovou část a tu přetvořil do nové firmy.
Chce ji během léta přesunout do Kalifornie, i když vývoj zůstane v tuzemsku. "Firmu převádím jen kvůli adrese. Důvěra klientů v něco, co má adresu Silicon Valley, kde sídlí přední technologické firmy, je mnohem větší," tvrdí. Snaha přijít s něčím, co by oslovilo zákazníky na celém světě, je typická i pro společnost Illusion Softworks, která produkuje počítačové hry. "Náš první projekt neuspěl, v září 1997 jsme představili demoverzi hry, která se však nesetkala s úspěchem. Celé jsme to zrušili a počátkem předloňského roku se rozhodli pustit do něčeho, s čím bychom mohli mít šanci i na zahraničních trzích," vzpomíná šéf Illusion Softworks Petr Vochozka.
Strategická hra z období druhé světové války Hidden&Dangerous uvedená na trh loni v květnu se svezla na vlně zájmu o tento žánr a do konce roku se jich stihlo prodat čtvrt milionu kusů. Letos by tento počet měl vzrůst na dvojnásobek.
DO ZAČÁTKU NENÍ POTŘEBA MNOHO
U počátků dnešních úspěchů nestály miliony korun, na rozjezd postačily úspory. "Za peníze, jež jsme získali z pojištění, které nám rodiče platili k osmnáctým narozeninám, jsme koupili první počítač a začali doma u jednoho kamaráda," vzpomíná na začátky společnosti NetCentrum, provozující internetový portál centrum.cz, jeden z jejích spoluzakladatelů Oldřich Bajer. S Ondřejem Tomkem, spolužákem z pardubické univerzity, začínali s projektem Academica.cz, který zprostředkovával firemní nabídky na zaměstnání pro studenty vysokých škol. Zkušenosti i peníze získané z provozu Academiky využili Bajer s Tomkem při vytváření centrum.cz, které se od svého spuštění loni v září stalo třetím nejvyužívanějším českým internetovým portálem.
Peníze našetřené během studentských let stojí i za počátky Inetu.
Petr Ulrich se je rozhodl vložit do letenky do Spojených států, kde se staral o dům své bývalé lektorky angličtiny, zatímco ona cestovala po světě. "Dělal jsem takové různé pomocné práce, mimochodem jsem výborný čistič bazénů. Podařilo se mi získat kontakty na lidi ze Silicon Valley a od nich jsem měl z první ruky informace o internetovém podnikání," říká Ulrich. Za první mzdu si koupil počítač s modemem a do Brna se vracel s podnikatelským plánem na firmu Inet a internetový obchodní dům shop.cz v hlavě.
ZÁJEM INVESTORŮ SE POSTUPNĚ ZVYŠUJE
Po jisté době však vlastní peníze přestaly stačit. V podobných chvílích přicházejí na řadu fondy rizikového kapitálu, které investicí do akcií perspektivních firem poskytují prostředky na další expanzi.
Podnikatele tak nezatěžují splácením úroků a po čase fondy akcie v případě úspěchu prodají za několikanásobek původní ceny. Rizikový kapitál se však k tuzemským nápadům stavěl dlouho značně rezervovaně. Z příkladů Inetu, Illusion Softworks a NetCentra je zřejmé, že zájem o projekty ve střední Evropě narůstá. "Dva roky jsem přesvědčoval investory, aby vložili do mého projektu peníze, a nakonec jsem je přesvědčil sloganem, že mám 'něco, co zlevní faxování'," vybavuje si Ulrich okamžiky z období před rokem 1996, kdy byl založen Inet, jenž se postupně vypracoval v přední firmu zaměřenou na software pro internet na českém trhu.
V roce 1997 se do hledání kapitálového partnera pustil Vochozka.
"Přesvědčit investora bylo těžké. Nikdo nechtěl nést riziko, všichni chtěli mít investici zastavenou majetkem, který jsem neměl. Přehazovali si mě jako horký brambor," vypráví Vochozka. Nakonec zakotvil u fondů Cash Reform Group. "Ti si udělali rozbor mého podnikatelského plánu a dali si jej dohromady s výhledem růstu tržeb v počítačovém průmyslu. Pak jsme se dohodli," doplňuje.
Když se loni v září objevilo na českém internetu centrum.cz, byla už situace odlišná. "Hned za pár dní jsme začali dostávat nabídky ke spolupráci od firem, na které bychom nikdy ani nepomysleli. Nic jsme ale neuspěchali a s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers jsme navázali kontakt i s investory, které bychom si asi netroufli oslovit," říká Bajer.
NetCentrum se letos v květnu stalo první společnou investicí americké Intel Capital a Baring Communications Equity v České republice.
ČEŠI A PŘEDSUDKY
V současné době nastává podle oslovených podnikatelů druhý problém. Fondy rizikového kapitálu by rády v tuzemsku umístily své peníze, nemají však dostatek zajímavých nabídek. "Problém je v tom, že zde chybí kultura kapitalismu. Můj táta četl v novinách sport, ale v Americe každý od mala vidí, že jeho rodiče se první vrhnou na zprávy z burzy. Každý tam má zainvestováno, v zaměstnání má opce na firemní akcie. Tady když se zeptáte lidí na ulici, co je to akciová společnost, každému se vybaví nějaké fabrika a tunel. Ale akcie, to je cesta jak získat kapitál na rozvoj firmy a jak motivovat zaměstnance k vyšším výkonům," tvrdí Ulrich.
Podle něho je také stále často rozšířeným předsudkem, že finanční investor nápad ukradne a vzápětí s tučným ziskem prodá někomu jinému. "To by z jeho strany bylo bláznovstvím, když už do něčeho nemalé peníze vložil, aby se nějak montoval do technických věcí, kterým často nerozumí, a chtěl od toho nějak odstavit toho, kdo má ty dobré nápady. Proto nevadí, když mají fondy ve firmě přes padesát procent," tvrdí Ulrich. Obdobně reagoval i Intel Capital, i když v případě investice do centrum.cz jde o nabytí minoritního podílu. "Do řízení nijak dramaticky zasahovat nebudeme, sázíme na myšlenky dosavadních majitelů," uvedl Predrag Jakšic z Intel Capital.
Bez určitých schopností se však investora přesvědčit nepodaří.
"Jsou potřeba znalosti, sebevědomí a důkazy, že podnikateli nejde jen o zajištění holé existence," vypočítává Vochozka.
Petr Ulrich navíc soudí, že od hledání peněz u rizikových fondů, odrazuje mladé podnikatele ještě jeden rozšířený názor. A sice, že koupě firmy někým druhým znamená neúspěch. "Je to přesně naopak. Když vás někdo koupí, znamená to, že vám věří. To je zase zkreslený pohled z české ekonomiky, kde lidi vidí jen sypání peněz do krachujících podniků a zoufalé hledání cizích investorů," míní.
CÍLEM JE BURZA
Při úvahách o budoucnosti a rozvoji jejich firem zaznívá z úst jednotlivých manažerů stejné slovo burza. "Chtěli bychom provést některé akvizice samostatných firem. A to jak obdobných vývojových týmů, jako jsme my, tak také společností, které by se na nás navázaly v oblasti vydávání či distribuce her. Prvním z cílů budou nejspíš okolní země, Bulharsko nebo Maďarsko," říká Vochozka.
Pro NetCentrum, které svou geografickou expanzi vytyčuje obdobně, se burza nebo příchod strategického partnera z oboru stane také brzy otázkou číslo jedna.
Další podrobnosti k případné emisi akcií zatím však nikdo příliš sdělovat nechce. Ulrich ovšem připouští, že ve hře není pouze největší technologický trh světa, americký Nasdaq. "Tam je už velké množství titulů. Třeba na německé či indické burze si nových firem investoři mnohem více všimnou.
Americká adresa je důležitá, ale kde jdete na burzu není už tak zásadní," tvrdí Ulrich. Pro Ulrichův Qbizm je však nyní hlavní vstup rizikového kapitálu, burza má přijít na řadu zhruba za dva roky. "Pokud se tak daleko dostanem, bude záležet na tom, jak si v té době burzy povedou. Ta pražská ale zatím asi nepřipadá v úvahu," říká Ulrich.
V plánech NetCentra se český kapitálový trh v podobě jedné z variant objevuje. "Pokud se ovšem pražská burza výrazně nezmění, není to příliš pravděpodobné. Ale kdyby fungovala, bylo by to pro nás velmi efektivní - existuje určitá závislost mezi úspěchem akcií a tím, jak je burza daleko od trhů, na něž se firma soustředí," míní Ondřej Tomek z NetCentra.
Jako další možnosti vypočítává i polskou, maďarskou a německou burzu, nevylučuje ani americký Nasdaq.
Někteří finančníci se ovšem k šancím českých internetových společností na zahraničních burzách stavějí opatrněji. Podle Vladimíra Dvořáka z Epic Securities, která vyhledává nové perspektivní firmy pro pražskou burzu, jsou náklady vstupu na zahraniční kapitálový trh nesrovnatelně vyšší než u české burzy. "Rovněž nelze očekávat, že by emise některé z domácích technologických firem dokázala například na německém Neuer Marktu získat nezbytnou publicitu a zájem analytiků. Český trh trpí nedostatkem investičních příležitostí a přebytkem volného kapitálu, což dává mnohem lepší předpoklady pro dosažení vyšší ceny," soudí Dvořák, podle kterého se zájem o pražskou burzu obnoví zřejmě teprve po prvním neúspěšném úpisu akcií na některé ze zahraničních burz.
Nad těmito argumenty se však Petr Ulrich jen usmívá. "Nechybějí české burze investiční příležitosti kvůli nedůvěře v její fungování a zdejší legislativu? Vstup na burzu je drahý a složitý všude, větší pravděpodobnost úspěchu je ovšem tam, kde se lidé nebojí investovat, protože své burze věří a mají za sebou jistou investiční kulturu," uzavírá Ulrich.
