Zapomenutou 66 let starou událost připomíná jen několik málo publikací a také malý pomník, který na místě činu nechala v roce 1992 postavit Theresa Seidelová. Dcera jednoho z popravených mužů kvůli tomu tehdy žádala o svolení prezidenta Václava Havla.
"Obecně padlo podezření, že místní obyvatelé uprchlíkům pomáhají. U jednoho občana byl nalezen obraz Hitlera, u dalšího stará šavle. Obojí sloužilo jako údajný důkaz o protistátní činnosti. Tito lidé byli tedy zajati jako rukojmí, jeden prý musel obraz Hitlera sníst," vypráví historik Vladimír Bružeňák.
Oddíl Revoluční gardy při hledání uprchlíků vyvěsil vyhlášky, prováděl domovní prohlídky a vydal výzvu, aby se uprchlíci do 24 hodin přihlásili, jinak zastřelí skupinu šesti rukojmích ze Šindelové a čtyř z Milířů. Byli mezi nimi i starostové obcí Adolf Keilwerth a Leo Kunzman.
Na případ se vztahují dekrety prezidenta Beneše
Na výzvu z 5. června se nikdo nepřihlásil. Druhý den ráno revoluční garda donutila zajatce vykopat si vlastní hrob a všechny zastřelila. "Americká ani sovětská armáda nebyla poblíž, oblast se zmítala v chaosu. Američané by na rozdíl od Rusů podobný exces nedopustili," domnívá se Bružeňák.
Podle něj mohli viníci pocházet z oddílů Toledo nebo Železo, které hned po 9. květnu odjížděly do pohraničí z Prahy. Revoluční gardy na sebe nabalovaly i gaunery a zločince.
I kdyby se někdo pokoušel případ otevřít, tak se na něj podle historiků ze sokolovského muzea vztahují dekrety prezidenta Beneše.
Tragédii v Krásné Lípě zmiňují autoři knihy Ve spárech orlice, kterou vloni vydalo Muzeum Sokolov a která se věnuje válečným událostem v okrese.
