ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Bělochů v USA ubývá rychleji, než se čekalo. Ve velkoměstech jsou menšinou

  • 1105
Bělošského obyvatelstva ve Spojených státech ubývá rychleji, než se předpokládalo. V příští dekádě by dokonce mohlo tvořit minoritu. Populace se diverzifikuje daleko více a rychleji. Bělochů ubývá mimo jiné kvůli stárnoucí populaci, nízké porodnosti a i třeba sebevraždám.

Uvádí to analýza think tanku Brookings Institution na základě nejnovějšího průzkumu Amerického úřadu pro sčítání lidu (USCB). V současnosti se čtyři z deseti Američanů hlásí k jinému etniku či rase než bělošské. Pokud se po přičtení dat z letošního roku prognóza potvrdí, bude se jednat o první desetiletí od začátku sčítání v roce 1790, kdy bílé populace vůbec nepřibylo.

V prvních devíti letech dekády to totiž byly právě minority, které se nejvýrazněji podílely na přibývání obyvatelstva. V některých oblastech a státech by bez nich populace citelně klesla, podotýkají výzkumníci. 

V roce 2019 poprvé v historii představovali přes polovinu mladistvých do 16 let zástupci etnik. Celkově nejvíce poklesly počty mladých lidí do 25 let. Na nárůstu této skupiny se podílí zejména Američané hispánského a latinskoamerického původu.

Ve druhé polovině minulého století byla situace výrazně jiná. Klesající trendy v porodnosti bělošského obyvatelstva jsou patrné už od začátku nového milénia. Způsobené jsou mimo jiné hospodářskou krizí, míní výzkumníci. 

V roce 1980 obyvatelstvo Spojených států tvořilo 80 procent bělochů, Afroameričanů bylo 11,5 procenta a lidí hispánského a latinskoamerického původu 6,5 procenta. Nejméně početnou skupinu zastávali Asiaté, kterých podle průzkumů bylo 1,8 procenta.

Od začátku dekády se však počet bělošské populace snížil téměř o devět procent, a to z 69,1 na 60,1 procenta. Nejvýrazněji rostoucí skupinou obyvatel se stali Hispánci a lidé latinskoamerického původu. Rostou také počty Američanů asijského původu. Populace černochů naproti tomu zůstala od začátku milénia poměrně konstantní.

Etnické složení populace ve Spojených státech (v procentech)
BělošiČernošiPůvodní obyvateléAsiatéHispánciJiné
200069,112,10,73,812,61,7
201063,812,30,74,916,41,8
201960,112,50,75,918,52,2
Zdroj: United State Census Bureau

Bílá populace klesla od roku 2010 ve všech 50 státech. Kromě toho se běloši stali menšinovým etnikem ve 27 velkoměstech – mezi nimi například v New Yorku, Los Angeles, Washingtonu či Miami.

Ve 30. letech se z bělochů v USA stane menšina

Na úbytku bělochů se v porovnání s příslušníky ostatních ras podepsala nízká porodnost i vyšší průměrný věk, a tedy vyšší úmrtnost. V roce 2019 bylo průměrnému bělochovi 43,7 let, kdežto věk Hispánců byl v průměru 29,8 roku. Černošskému obyvatelstvu bylo průměrně 34,6 let. Nejnižšího průměrného věku 20,9 dosahovali lidé, kteří se identifikovali se dvěma či více rasami.

Každý osmý, který v Česku pracuje, je cizinec. Vydělá i víc než Čech

Úbytek bělochů se sice očekával, ale přesto přišel o osm let dříve, než udávaly původní prognózy. Podle výzkumníků ho urychlil také počet úmrtí kvůli požití drog, takzvaných „smrtí ze zoufalství“, či snížení počtu imigrantů přicházejících do země. 

Předpoklady z roku 2012 tvrdily, že se bělošská populace stane minoritou až v roce 2050. Prognózy z roku 2018 pak již hovoří o roku 2045. Kvůli aktuálním demografickým trendům však vědci nyní mluví již o 30. letech.

Demografické změny budou také mít nezanedbatelný vliv na americkou politiku. Zatímco podíl nebělošských skupin v americké voličské populaci stoupá, v případě bělošských voličů je to naopak. V roce 1980 tvořili běloši bez vyššího vzdělání 69 procent voličstva, v roce 2016 už jen 44 procent.

Bělošští voliči obecně chodí k volbám více než ti nebělošští, a proto demografické posuny nebyly dosud v americké politice reflektovány v plné míře. Přesto měly velký dopad na americkou prezidentskou volbu v roce 2016, kdy současný prezident Donald Trump dokázal využít právě strachu bělošských voličů z měnícího se populačního složení a jejich slábnoucího postavení v americké společnosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video