Pro účely studie vědci zkoumali děti těch osob, které po výbuchu čistily černobylský reaktor. S pomocí takzvaného otisku DNA pak u dětí žijících dnes na Ukrajině a v Izraeli pátrali po změněných fragmentech DNA. Sourozenci, kteří přišli na svět před ozářením rodičů, přitom sloužili jako kontrolní osoby.
Počet nových částí DNA byl u dětí narozených po ozáření rodičů sedmkrát vyšší než u těch, které se narodily před rokem 1986. Vědci nejdříve zkoumali možnost, že ke změnám dědičné výbavy došlo u dětí teprve až po narození, a nebylo tedy způsobeno ozářením rodičů. Tuto hypotézu ale posléze vyloučili.
Navíc se ukázalo, že u mnoha dříve narozených dětí, které rovněž žily v oblasti Černobylu, a byly ozářeny při katastrofě, byl počet mutací nižší, než u dětí ozářených rodičů.
Zpráva také uvádí různé faktory, které riziko mutace snížily. Patří k nim především délka období mezi ozářením a narozením, a doba, po kterou rodiče prováděli vyčišťovací práce v zamořené oblasti. Zkoumání těchto vlivů přispívá podle vědců k lepšímu poznání dlouhodobého vlivu ozáření na lidský organismus.
A současně je i důležitým příspěvkem do diskuse o vlivu nízké radiace, včetně takzvané vnitřní - tedy působící uvnitř ozářeného člověka. Ta totiž může mít vliv nejen na jeho zdraví, ale i na budoucí potomky.
"Zpráva obsahuje odkazy na opravdu vážný problém vnitřního záření," řekl BBC Richard Bramhall z organizace Low Level Radiation Campaign. Poukázal na chybné odhady při sestavování modelů rizik spojených s radioaktivním zářením Mezinárodní komisí pro radiologickou ochranu (ICRR)
"Model je postaven na extrémním gama záření. Vnitřní zdroje záření byly ICRR zcela ignorovány," řekl Bramhall. Rozsah následků havárie v Černobylu tedy může být mnohem větší, než se až dosud uvažovalo.
Ostatně tuto možnost naznačila na konci loňského dubna zpráva vypracovaná Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCAH). Podle ní se nejhorší důsledky černobylské katastrofy pro zdraví 7,1 milionu lidí patrně teprve projeví. Přesný počet obětí možná nebude nikdy znám, avšak tři miliony dětí potřebují léčbu a mnohé předčasně zemřou, tvrdí zpráva.
"Plný počet těch, u nichž se pravděpodobně projeví vážné zdravotní následky, nebudeme znát dříve než v roce 2016 vzhledem k opožděné reakci na ozáření," řekl tehdy generální tajemník OSN Kofi Annan.
